Tři minuty místo třiceti. Proč vaše evakuace počítá s požárem, který dnes už neexistuje
Skoro každý evakuační plán, poplachové směrnice i osnova školení požární ochrany v Česku mlčky počítají s tím, že od vzniku požáru do chvíle, kdy se prostor stane neobyvatelným, uběhne dost času na rozmyšlenou, na sbalení věcí a případně na pokus vzít hasicí přístroj. Před padesáti lety to platilo. Velkorozměrové pokusy amerického Fire Safety Research Institute ukazují, že pokoj zařízený přírodními materiály vzplane celý po devětadvaceti minutách, kdežto stejně velký pokoj se stejným množstvím nábytku z polyuretanu a polyesteru po třech minutách a dvaceti sekundách. Vzal jsem naměřená čísla, položil je vedle toho, za jak dlouho se lidé v kancelářích při ohlášeném cvičení skutečně zvednou ze židle, a vedle toho, za jak dlouho smí podle českých pravidel dorazit první jednotka. Vyšlo z toho, že rozhodování lidí spotřebuje celý časový rozpočet a že plošné pokrytí je kalibrované na požár, který v moderním interiéru neexistuje.
Havarijní plány: tři různé agendy, které se pletou do jedné, a jen jedna se týká každého
Havarijní plán podle zákona o prevenci závažných havárií se týká zlomku českých firem. Požární evakuační plán podle vyhlášky č. 246/2001 Sb. se týká mnohem širšího okruhu a má šest přesně daných částí. A povinnost připravit se na mimořádné události a evakuaci podle § 102 odst. 6 zákoníku práce platí pro každého zaměstnavatele bez výjimky. Tenhle text ty tři agendy rozplétá a ukazuje, co z nich se týká vás.