Bezpečák nesmí nic nařídit ani zakázat. Přesto ho voláme k odpovědnosti
Napsal jsem na sociálních sítích několik nepříliš pozitivních příspěvků o bezpečnosti práce a začaly mi po nich chodit zprávy od lidí, kteří píšou totéž: povinností je tolik, že se nedají splnit, takže se podepisuje i to, co se nestalo. Rozhodl jsem se to nebrat jako stížnost, ale jako otázku, která se dá změřit. Stáhl jsem si evidenci odborně způsobilých osob, statistiky úrazovosti, plná znění předpisů a tři soudní rozhodnutí. Vyšlo z toho tohle: bezpečnost práce v Česku prokazatelně funguje, ale obor bezpečáků stojí na roli, kterou právo nezná.
Zachycení rotujícím strojem: vlasy, šperky, rukavice a montérky u soustruhu, vrtačky, frézky i flexy
Sklíčidlo soustruhu při šesti stech otáčkách za minutu udělá deset otáček za sekundu. Člověk potřebuje zhruba čtvrt sekundy, aby si vůbec všiml, že se něco děje. Za tu dobu se rukáv, rukavice nebo culík omotají kolem vřetena dvakrát a půl. To je celá fyzika úrazů, na které se v dílnách umírá už sto let a které se každý rok opakují ve stejné podobě: vlasy ve vrtačce, prsten na hřídeli, rukavice na vrtáku, smirkový papír v ruce u soustruhu. Tenhle text bere jeden stroj po druhém, ukazuje, kde chytá, prochází skutečné úrazy z Česka i ze zahraničí, čísla inspekce, a odpovídá na otázky, na které se v dílnách hádá: kdy rukavice ano a kdy ne, jak mají vypadat montérky podle ČSN EN 510, stačí culík, a co soud řekne zaměstnavateli, který rukavice jen mlčky trpěl.