Čím tlustší šanon, tím hůř. Změřil jsem vlastní katalog a spočítal, kolik dokumentace firma opravdu potřebuje
Tenhle text píšu z nepohodlné pozice: vzorovou dokumentaci BOZP a PO prodávám. Kompletní balíček všeho, co je v katalogu, má přes 340 dokumentů a 4 969 stran. Tak jsem ho vzal a spočítal, kolik z toho potřebuje konkrétní firma: třicetičlenná truhlárna s dílnou, kanceláří, regály, vozíkem a dodávkou. Vyšlo 37 dokumentů a 789 stran, tedy necelá šestina katalogu. Zbytek je pro ni balast, který by musela udržovat, aktualizovat a obhajovat, a který by jí k ničemu nebyl. V článku je celý seznam i s odůvodněním, mezinárodní výzkum o tom, jak bezpečnostní balast vzniká a co působí, a test, kterým se dá projít vlastní šanon.
Devadesát pět procent českých pracovních úrazů má stejnou příčinu. To není zjištění, to je prázdná kolonka
V roce 2024 se v Česku stalo 35 874 pracovních úrazů s neschopností delší než tři dny. U 34 163 z nich, tedy u 95,2 procenta, uvedl zaměstnavatel do záznamu stejnou příčinu: špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko. U smrtelných úrazů je to 85,8 procenta. Kategorie, která pokryje pětadevadesát případů ze sta, ale žádnou informaci nenese, a jmenuje se tak, že ukazuje na toho, kdo riziko odhadoval. Ještě zajímavější je, co v té tabulce chybí. Nesprávnou organizaci práce uvedli zaměstnavatelé za celý rok v celé republice 36krát. Chybějící ochranná zařízení 15krát. Nedostatek kvalifikace a zácviku třikrát. Tenhle text rozebírá, odkud se ten číselník vzal, proč je jeho nejpoužívanější kolonka ve skutečnosti přiznáním zaměstnavatele, jak stejnou věc řeší evropská statistika, a co by muselo šetření úrazu obsahovat, aby z něj šlo něco vyčíst.
1 284 dní bez úrazu neznamená nic. Spočítal jsem, co ta tabule na vrátnici doopravdy říká
Na vrátnicích visí tabule s počtem dní bez úrazu. V prezentacích se ukazují křivky úrazovosti s jedním desetinným místem. Na tom čísle visí odměny vedoucích, výběrová řízení i rozhodnutí, jestli se do bezpečnosti bude investovat. Zkusil jsem to spočítat a vyšly z toho dvě nepříjemné věci. Zaprvé, u padesátičlenné strojírny je 1 284 dní bez úrazu výsledek, který nastane náhodou s pravděpodobností 9,3 procenta, tedy u každé jedenácté firmy, která neudělala vůbec nic. U desetičlenné firmy je nula dokonce ten nejpravděpodobnější výsledek. Zadruhé, podle evropského odhadu se v Česku do statistiky dostane zhruba čtvrtina úrazů, takže i ta nula vzniká na datech, kterým chybí tři čtvrtiny. V článku je celý model, srovnání s americkým výzkumem na 3,26 bilionu odpracovaných hodin a návrh, co měřit místo toho.