← Blog

#Bezpečnostní kultura

5 článků

Bezpečák v reflexní vestě s tabletem mluví ve výrobní hale se třemi usměvavými pracovníky v modrých pracovních oděvech
Odborná způsobilost a OZO

Průzkum bezpečnosti práce 2026: změřte klima ve firmě zdarma

Úrazy počítáme, až když se stanou. Průzkum Bezpečnost u nás 2026 změří klima bezpečnosti ve firmě ověřeným dotazníkem NOSACQ-50, zdarma a anonymně pro zaměstnance. Bezpečák 2026 změří naši profesi. Sběr běží do 31. 12. 2026.

Vít Hofman28. 9. 2026
Ranní porada party u obráběcího stroje, vedoucí s tabletem a čtyři pracovníci v reflexních vestách a chráničích sluchu
Vedoucí zaměstnanci a pověření

Na bezpečnost nemáte čas. Proto ji děláte špatně

Vedoucí na bezpečnost nemají čas. Není to výmluva, spočítal jsem to. Kdyby mistr plnil každou povinnost v BOZP a požární ochraně jako samostatný úkol, strávil by tím skoro jedenáct hodin týdně. Ukazuji na dvou modelových firmách, kde bezpečnost v běžném týdnu opravdu sedí, kolik času stojí u ředitele, mistra, údržby, nákupu, personalistky i vedoucí účetní, co se nesmí vynechat ani v nejhorším týdnu a co musí udělat firma, aby na to vedoucí čas měli. Všechny časy jsou modelový odhad pro představu.

Vít Hofman24. 9. 2026
Tlustý šanon BOZP
Hodnocení rizik

Čím tlustší šanon, tím hůř. Změřil jsem vlastní katalog a spočítal, kolik dokumentace firma opravdu potřebuje

Tenhle text píšu z nepohodlné pozice: vzorovou dokumentaci BOZP a PO prodávám. Kompletní balíček všeho, co je v katalogu, má přes 340 dokumentů a 4 969 stran. Tak jsem ho vzal a spočítal, kolik z toho potřebuje konkrétní firma: třicetičlenná truhlárna s dílnou, kanceláří, regály, vozíkem a dodávkou. Vyšlo 37 dokumentů a 789 stran, tedy necelá šestina katalogu. Zbytek je pro ni balast, který by musela udržovat, aktualizovat a obhajovat, a který by jí k ničemu nebyl. V článku je celý seznam i s odůvodněním, mezinárodní výzkum o tom, jak bezpečnostní balast vzniká a co působí, a test, kterým se dá projít vlastní šanon.

Vít Hofman16. 9. 2026
Devadesát pět procent českých pracovních úrazů má stejnou příčinu. To není zjištění, to je prázdná kolonka
Hodnocení rizik

Devadesát pět procent českých pracovních úrazů má stejnou příčinu. To není zjištění, to je prázdná kolonka

V roce 2024 se v Česku stalo 35 874 pracovních úrazů s neschopností delší než tři dny. U 34 163 z nich, tedy u 95,2 procenta, uvedl zaměstnavatel do záznamu stejnou příčinu: špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko. U smrtelných úrazů je to 85,8 procenta. Kategorie, která pokryje pětadevadesát případů ze sta, ale žádnou informaci nenese, a jmenuje se tak, že ukazuje na toho, kdo riziko odhadoval. Ještě zajímavější je, co v té tabulce chybí. Nesprávnou organizaci práce uvedli zaměstnavatelé za celý rok v celé republice 36krát. Chybějící ochranná zařízení 15krát. Nedostatek kvalifikace a zácviku třikrát. Tenhle text rozebírá, odkud se ten číselník vzal, proč je jeho nejpoužívanější kolonka ve skutečnosti přiznáním zaměstnavatele, jak stejnou věc řeší evropská statistika, a co by muselo šetření úrazu obsahovat, aby z něj šlo něco vyčíst.

Vít Hofman13. 9. 2026
1 284 dní bez úrazu neznamená nic. Spočítal jsem, co ta tabule na vrátnici doopravdy říká
Hodnocení rizik

1 284 dní bez úrazu neznamená nic. Spočítal jsem, co ta tabule na vrátnici doopravdy říká

Na vrátnicích visí tabule s počtem dní bez úrazu. V prezentacích se ukazují křivky úrazovosti s jedním desetinným místem. Na tom čísle visí odměny vedoucích, výběrová řízení i rozhodnutí, jestli se do bezpečnosti bude investovat. Zkusil jsem to spočítat a vyšly z toho dvě nepříjemné věci. Zaprvé, u padesátičlenné strojírny je 1 284 dní bez úrazu výsledek, který nastane náhodou s pravděpodobností 9,3 procenta, tedy u každé jedenácté firmy, která neudělala vůbec nic. U desetičlenné firmy je nula dokonce ten nejpravděpodobnější výsledek. Zadruhé, podle evropského odhadu se v Česku do statistiky dostane zhruba čtvrtina úrazů, takže i ta nula vzniká na datech, kterým chybí tři čtvrtiny. V článku je celý model, srovnání s americkým výzkumem na datech deseti organizací za patnáct let a návrh, co měřit místo toho.

Vít Hofman12. 9. 2026