Vzorový protokol o zatěžkávací zkoušce regálu

Inspektorát práce a chybějící dokumentace

Logistická firma v Pardubicích provozovala ve skladu 35 paletových regálů. Většinu koupili před 15 lety od firmy, která už neexistuje. Dokumentace výrobce se někde ztratila. Regály fungovaly, skladníci je plnili podle vlastního odhadu. Jednoho dne přišel inspektor práce na kontrolu. Zkontroloval štítky na regálech. Na většině chyběl údaj o nosnosti. Na některých byl ručně napsaný fixem. Inspektor se zeptal: "Odkud máte tyto hodnoty nosností?" Vedoucí skladu odpověděl: "Odhadli jsme to." Inspektor odpověděl: "To nestačí. Potřebuji buď průvodní dokumentaci výrobce, nebo protokol o zatěžkávací zkoušce."

Firma dostala příkaz k nápravě. Měla 30 dní na to, aby u všech regálů bez dokumentace provedla zatěžkávací zkoušky a označila je řádnými štítky s prokázanou nosností. Vedoucí údržby zkoušky provedl sám (nepotřeboval externího odborníka) a výsledky zaznamenal do našeho protokolu. Za dva dny měl hotovo.

Proč je prokázání nosnosti povinné

NV č. 101/2005 Sb. v § 3 odst. 4 písm. a) stanoví, že regály musí být trvale označeny štítky s uvedením největší nosnosti buňky a největšího počtu buněk ve sloupci. Tyto údaje musí vycházet z průvodní dokumentace výrobce. Pokud dokumentace není k dispozici, musí provozovatel nosnost prokázat jiným způsobem. Tím způsobem je zatěžkávací zkouška.

Přetížené regály jsou reálným zdrojem vážných pracovních úrazů. Zhroucení přetíženého regálu v domino efektu (kdy spadne jeden regál a strhne další) patří mezi nejtěžší skladové havárie. Protokol o zatěžkávací zkoušce je dokladem, že provozovatel nosnosti prokázal a regály jsou provozovány v souladu s předpisy.

Co protokol obsahuje

Oddíl A: Identifikace regálu

Evidenční číslo regálu, materiál konstrukce, pořadové číslo sloupce, počet buněk sloupce. Tabulková forma pro přehledné a pohodlné vyplnění i u regálů s mnoha sloupci.

Oddíl B: Nákres regálu

Prostor pro názorný nákres regálu s vyznačením předpokládaných maximálních nosností jednotlivých buněk a sloupců. Nákres slouží jako vizuální podklad pro umístění závaží.

Oddíl C: Způsob odhadu nosností

Popis, jakým způsobem byly maximální předpokládané nosnosti odhadnuty. Typicky: podle jiných regálů obdobné konstrukce s dostupnou dokumentací, s přihlédnutím k technickému stavu a materiálu.

Oddíl D: Popis závaží

Popis použitých závaží a způsob určení jejich hmotnosti. Závaží musí svou hmotností odpovídat předpokládané maximální nosnosti buňky.

Oddíl E: Časové údaje

Datum a čas zahájení a ukončení zkoušky. Závaží musí v regálu zůstat minimálně 24 hodin.

Oddíl F: Vyhodnocení zkoušky

Bližší popis průběhu a vyhodnocení zatěžkávací zkoušky. Zda regál po vyjmutí závaží nejeví známky mechanického poškození nebo narušení statiky.

Oddíl G: Další informace

Prostor pro popis průběhu zkoušky, zjištěné závady a nedostatky, navržená opatření.

Oddíl H: Identifikace zkoušejícího

Jméno, příjmení, IČO (v případě OSVČ/právnické osoby), funkce nebo odborná způsobilost osoby provádějící zkoušku.

Oddíl I: Prohlášení

Jasný závěr: předpokládanou maximální nosnost jednotlivých regálových buněk a sloupců se PODAŘILO / NEPODAŘILO zkouškou prokázat. Formulováno jako prohlášení s možností škrtnutí nehodícího se.

Oddíl J: Potvrzení

Podpis kontrolujícího (osoby z oddílu H) a podpis provozovatele. Datum a místo.

Pokyny k provedení zkoušky (součástí dokumentu)

Součástí dokumentu jsou podrobné pokyny v 6 krocích:

1. Odborný odhad předpokládané maximální nosnosti (dle obdobných regálů s dokumentací, stavu regálu, materiálu)
2. Příprava závaží odpovídajícího hmotnosti předpokládané nosnosti
3. Umístění závaží do buněk (s bezpečnostními opatřeními pro případ zborcení)
4. Ponechání závaží minimálně 24 hodin
5. Vyjmutí závaží (opět s bezpečnostními opatřeními)
6. Vyhodnocení stavu regálu po zkoušce (mechanické poškození, statika, závady)

Kdo může zkoušku provádět

Právní předpisy neurčují konkrétní osobu. Zkoušku může provést údržbář, skladník nebo jiný zaměstnanec na pokyn zaměstnavatele. Není nutné zvát externího odborníka. Protokol osobu provádějící zkoušku krok za krokem provede celým postupem.

Co je a co není regál

Regálem se rozumí stabilní technické zařízení určené ke skladování materiálů, složené ze svislých sloupů (bočních konstrukcí) a vodorovných konzolí nebo nosníků polic. Regálem naopak nejsou nábytkové police a skříně sloužící k ukládání drobných a lehkých materiálů v kancelářích. Pozor: pokud výrobce zařízení označí jako regál (i kdyby šlo o malou polici), je nutné s ním nakládat jako s regálem.