Pokuta od inspekce trest nevylučuje: lešení s přidanou rampou

„Za totéž nesmím být potrestán dvakrát“

Podnikatel se proti odsouzení bránil jedinou námitkou. Za stejné jednání už dostal pokutu od inspekce, takže trestní stíhání podle něj porušilo zásadu, že nikdo nesmí být souzen ani trestán dvakrát za tentýž čin. Opíral se o to, že podle odůvodnění pokuty inspekce považovala za přitěžující okolnost, že ohrozil zdraví dvou lidí. Poměrně vysokou pokutu mu tedy podle něj uložila právě proto, že došlo k úrazu.

Tuto zásadu chrání Listina základních práv a svobod i Evropská úmluva o ochraně lidských práv. Podle Evropského soudu pro lidská práva se může uplatnit i na postih mimo trestní řízení. Námitka proto nebyla přitažená za vlasy.

Skutek stejný, trest ne

Krajský soud námitku vyřídil tím, že inspekce trestala nesprávně smontované lešení, kdežto trestní soud těžkou újmu zaměstnance. Nejvyšší soud šel dál. Nejprve přiznal, že jde o tentýž skutek: pokuta i odsouzení se týkají téhož člověka a jsou neoddělitelně spjaté místem i časem.

Rozhodující ale bylo, jakou povahu měla pokuta od inspekce. Aby bránila trestnímu stíhání, musela by být trestní povahy. Evropský soud k tomu klade tři otázky. Chrání předpis obecný zájem? Platí pro všechny, nebo jen pro určitý okruh osob? A je sankce druhem, závažností a účelem srovnatelná s trestem?

Zákon o inspekci práce podle Nejvyššího soudu tímto testem neprojde:

• neplatí pro všechny občany, ale jen pro profesně vymezený okruh právnických a fyzických osob;
• postihuje porušení povinností i tehdy, když k žádnému úrazu nedošlo, a na rozdíl od trestního zákoníku zdraví lidí přímo nechrání;
• za delikt šlo uložit jen pokutu do 1 000 000 Kč, žádný zákaz činnosti ani odnětí svobody, zatímco trestní zákoník za tentýž úraz umožňoval šest měsíců až čtyři roky vězení nebo peněžitý trest až 36,5 milionu Kč.

Pokuta 80 000 Kč tedy trestem ve smyslu Úmluvy nebyla. Soud k tomu dodal, že se v poměrně mírné pokutě těžká újma na zdraví zaměstnance vyjádřit ani nemohla. Jejím smyslem bylo postihnout porušení preventivních povinností, ne potrestat pachatele trestného činu proti zdraví. Výslovně přitom navázal na své dřívější usnesení v obdobné věci (6 Tdo 1478/2009).

Co platí dnes

Za co inspekce pokutuje, je dnes přestupek, ne správní delikt. Od 1. července 2017 se na dřívější správní delikty hledí jako na přestupky podle zákona o odpovědnosti za přestupky a od roku 2021 to říká i sám zákon o inspekci práce. Ustanovení, podle kterého podnikatel dostal pokutu, je ale pořád § 30 odst. 1 písm. q), jeho text je stejný a horní hranice pokuty zůstala 1 000 000 Kč. Podnikající fyzická osoba je v něm dnes jmenovaná přímo.

Pravidlo pro lešení se nezměnilo ani o písmeno. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. nebylo od vydání novelizováno. Kromě návodu a vedení odborně způsobilou osobou z něj plyne ještě jedna věc: montovat, demontovat a přestavovat lešení smějí jen vyškolení zaměstnanci s ověřenými znalostmi a dovednostmi. Stejný zůstal i § 101 zákoníku práce.

Trestní sazba je stejná, jen bez peněžitého trestu v paragrafu. Za těžké ublížení na zdraví z nedbalosti s porušením důležité povinnosti hrozí dál šest měsíců až čtyři roky. Od 1. ledna 2026 zmizel z § 147 odst. 2 peněžitý trest, zároveň ho ale trestní zákoník nově dovoluje uložit za jakýkoli trestný čin. Nepoměr, na kterém Nejvyšší soud stavěl, tedy trvá: pokuta do milionu proti až čtyřem letům vězení.

Souběh dvou řízení posuzuje Evropský soud od roku 2016 ještě jinak. Ve věci A a B proti Norsku řekl, že ani dvě řízení trestní povahy nemusí zásadu porušit, pokud spolu věcně i časově úzce souvisejí a tvoří jeden celek. Český Nejvyšší soud ten test převzal v roce 2017 (15 Tdo 832/2016), ovšem u daňového penále a zkrácení daně. Novější rozhodnutí Nejvyššího soudu k souběhu pokuty od inspekce a trestního stíhání za pracovní úraz jsem v jeho databázi nedohledal. Spoléhat na to, že zaplacená pokuta ochrání před trestním stíháním, se tedy dál nedá.

Co z toho plyne pro vás

Pokutou od inspekce věc nekončí. Tady přišla dva měsíce po úrazu a rozsudek o rok a čtvrt později. Počítejte s tím, že můžete dostat obojí.

Lešení nemontujte „od oka“, ani když jste šéf. Zaměstnavatel tady lešení postavil sám a soud mu vytkl porušení návodu článek po článku: kontrola brzd, zajištění dílců, zakázané úpravy. Návod k lešení je pro soud měřítko toho, co jste měli udělat. Když ho nemáte po ruce, nemáte čím se bránit.

Brzdy kol jsou první věc, kterou kontroluji. Tady lešení spadlo kvůli těžišti, ne kvůli brzdám, soud je ale vytkl stejně. Lešení bez brzd na stavbu nepatří.

Každé „vylepšení“ konstrukce je zakázaná úprava, dokud návod neříká opak. Příčníky a prkno na odkládání materiálu vypadají nevinně. Změnily ale těžiště lešení tak, že se se dvěma lidmi převrátilo. Když potřebujete odkládací plochu, hledejte ji v návodu nebo v příslušenství výrobce, ne v prkně ze skladu.

Kdo lešení staví, musí být vyškolený a mít ověřené znalosti. Ne jen šikovný. Mějte doklad o tom, kdo lešení postavil, kdo montáž vedl a že to bylo podle návodu.