Koordinátor BOZP neodhalil chybějící zábradlí: 10 měsíců podmíněně

Co se stalo

Na stavbě bytových domů stálo u jižní fasády jednoho z objektů lešení. Generální zhotovitel ho objednal a zápisem předal firmě, která dělala zateplení. Mezi vnitřním okrajem podlahy lešení a balkony zůstala mezera 35 centimetrů, nejvýše povolená šířka přitom podle soudu byla 25 centimetrů. Návod výrobce v takovém případě vyžadoval na vnitřní straně lešení zábradlí. Zábradlí tam nebylo. Mezeru jen částečně vyplňovaly podlahové dílce: celou ji nezakrývaly, nebyly zajištěné proti posunutí a daly se snadno odstranit.

V úterý 23. dubna 2019 ve 13:15 dělal na stavbě elektroinstalaci zaměstnanec subdodavatelské firmy. Podle soudu prvního stupně pracoval z lešení u balkonu, kde po něm zůstalo rozdělané nářadí. Propadl mezerou mezi balkonem a lešením a spadl na zem z výšky 3,425 metru. Utrpěl těžkou újmu na zdraví. Ztížení společenského uplatnění bylo vyčísleno na 1 642 644 Kč, bolestné na víc než půl milionu korun a zdravotní pojišťovna za jeho léčení do rozsudku zaplatila přes milion korun. O náhradě škody trestní soud nerozhodl a poškozené odkázal na civilní řízení.

Šest dní před úrazem, 17. dubna, kontroloval stavbu koordinátor BOZP. Žádný nedostatek nezjistil.

Jak soudy rozhodly

Městský soud v Brně uznal vinnými přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dva lidi: hlavního stavbyvedoucího generálního zhotovitele a koordinátora BOZP, kterého zhotovitel najal příkazní smlouvou. Oba dostali deset měsíců odnětí svobody s podmíněným odkladem na osmnáct měsíců. Krajský soud v Brně jejich odvolání zamítl.

Za těžké ublížení na zdraví z nedbalosti, při kterém pachatel poruší důležitou povinnost ze svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, stanoví trestní zákoník šest měsíců až čtyři roky. Deset měsíců je tedy trest u dolní hranice. Nejvyšší soud v prosinci 2023 dovolání obou odmítl jako zjevně neopodstatněná. Oba se pak obrátili na Ústavní soud, který jejich stížnost v červnu 2024 odmítl (I. ÚS 583/24).

Mezi rozsudky z databáze Nejvyššího soudu, které jsem pro tuhle sekci zatím prošel, je to jediný, ve kterém byl odsouzen koordinátor BOZP. Věci, které skončily bez dovolání, jsem neprocházel.

Co měli udělat

Hlavnímu stavbyvedoucímu soud vytkl, že při řízení stavby nezajistil dodržování povinností k ochraně zdraví a bezpečnosti práce (§ 153 odst. 1 tehdejšího stavebního zákona č. 183/2006 Sb.), zejména že:

• nezajistil ochranu proti pádu na lešení a balkonech ve výšce nad 1,5 metru, kde hrozil pád mezerou mezi lešením a balkonem (§ 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. a § 3 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 362/2005 Sb.);
• připustil používání lešení v rozporu s návodem výrobce, podle kterého mělo mít u vnitřního okraje zábradlí (§ 5 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., § 4 nařízení vlády č. 362/2005 Sb. a jeho příloha, část VII).

Koordinátorovi BOZP soud vytkl, že:

• neinformoval subdodavatele o riziku pádu z lešení a přilehlého balkonu, ačkoli o něm měl při kontrole vědět (§ 18 odst. 2 písm. a) bod 1 zákona č. 309/2006 Sb.);
• nekontroloval, zda se dodržuje plán BOZP, a proto nepožadoval nápravu. Plán přitom výslovně vyžadoval lešení podle návodu a podmínek výrobce (§ 18 odst. 2 písm. a) bod 2 a písm. b) zákona č. 309/2006 Sb.);
• jen popisoval postup prací, ale neověřoval, zda se dodržují požadavky na BOZP, a na nedostatky neupozorňoval (§ 8 odst. 1 písm. d) a odst. 2 písm. b) nařízení vlády č. 591/2006 Sb.).