Koordinátor BOZP neodhalil chybějící zábradlí: 10 měsíců podmíněně

„Na lešení neměl co dělat“

Obhajoba stála hlavně na tom, že lešení nepatřilo k pracovišti elektrikářů. Subdodavatel podle ní převzal staveniště v době, kdy lešení ještě nestálo, a protokolárně mu nikdy předáno nebylo. V zápisu z kontroly vedením stavby ze 16. dubna 2019, kdy lešení přebírala zateplovací firma, mělo podle obhajoby stát, že pro všechny ostatní na stavbě platí zákaz vstupu na lešení. Stavbyvedoucí prý pracovníkům zákaz oznámil i ústně. Plán BOZP podle obhajoby určoval jako vstup pro elektrikáře dveře do budovy, do bytu a na balkon, takže na lešení neměl žádný rozumný důvod vstupovat.

Nejvyšší soud to neuznal. Pracoviště nebylo nijak zajištěné ani označené, a to ani proti vstupu, ani proti propadnutí mezerou. Nic neupozorňovalo na to, že lešení nesplňuje předpisy a že chybí povinné zábradlí. Protokol o předání lešení byl dokument mezi generálním zhotovitelem a zateplovací firmou. Elektrikářova firma v něm nefigurovala, takže na odpovědnost za jeho pád neměl žádný vliv. A ústní zákaz se neprokázal. Soud prvního stupně, se kterým Nejvyšší soud souhlasil, k tomu poukázal na to, že o pokynech k zajištění bezpečnosti práce musí být podle § 103 odst. 1 zákoníku práce vedena dokumentace. V řízení žádná taková dokumentace doložena nebyla.

Úvaz nepomůže tomu, kdo o riziku neví

Další námitka: plán BOZP, ke kterému se subdodavatel smluvně zavázal, ukládal při práci na lešení používat osobní jištění. Kdyby se elektrikář jistil, nic by se mu nestalo, a lešení tedy podle obhajoby bylo bezpečné.

Nejvyšší soud odpověděl stejně jako k zákazu vstupu. Elektrikáře nikdo neinformoval o tom, v jakém stavu lešení je, ani o tom, že jeho pracoviště nesplňuje základní podmínky bezpečnosti. O riziku, které mu bezprostředně hrozilo, nevěděl. Zajistit bezpečné pracoviště a informovat lidi o rizicích bylo povinností obou obviněných.

Nezáleží na tom, odkud spadl

Obhajoba zpochybňovala i to, kde elektrikář před pádem stál. Ze znaleckého posudku podle ní vyplývalo, že mohl propadnout z balkonu nebo spadnout při sestupu po žebříku. Soud prvního stupně vyšel z výpovědi svědka, z polohy těla a z rozdělaného nářadí na lešení a se závěry posudku se podle Nejvyššího soudu řádně vypořádal.

Podle Nejvyššího soudu na tom ale nezáleží. Oba obvinění byli odsouzeni za to, že mezeru nezajistili a nikoho o riziku neinformovali. Soud prvního stupně dodal, že ani pád z jiné části pracoviště, například ze žebříku, by na věci nic nezměnil: kdyby lešení mělo povinné zábradlí, elektrikář by mezerou takto propadnout nemohl, protože by ho zábradlí zachytilo. Nejvyšší soud s tím souhlasil.

Smlouva odpovědnost nepřenese

Hlavní argument obhajoby stál na smlouvě. Obchodní podmínky ke smlouvě o dílo se subdodavatelem opakovaně uváděly, že zhotovitel, tedy subdodavatel, „přebírá plnou zodpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví všech osob jím přizvaných do prostoru staveniště“. Staveniště subdodavatel převzal zápisem. Za bezpečnost svých lidí tedy podle obhajoby odpovídal on, a to i kdyby stavbyvedoucí nebo koordinátor něco zanedbali. Obhajoba odkázala i na judikaturu o přenesení odpovědnosti předáním stavby.

Nejvyšší soud s tím nesouhlasil. Subdodavatele nikdo neinformoval, že lešení odporuje předpisům i návodu k montáži, a nemohl proto vědět, že jeho zaměstnanec pracuje na nebezpečném místě. Soud prvního stupně připomněl povinnost ze zákoníku práce a Nejvyšší soud k ní doplnil druhou:

• když na jednom pracovišti pracují zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, musí se zaměstnavatelé vzájemně písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních a spolupracovat (§ 101 odst. 3);
• zaměstnanci jiného zaměstnavatele musí na cizím pracovišti před zahájením práce dostat vhodné a přiměřené informace a pokyny k BOZP (§ 103 odst. 1 písm. g)).

Když tahle informace chybí, odpovědnost za riziko smlouvou nepřejde. Soud prvního stupně navíc zdůraznil, že lešení, které požadavkům BOZP hrubě neodpovídalo, objednal sám generální zhotovitel a kromě zateplovací firmy o tom nikoho neinformoval.

Stavbyvedoucí ze zákona, koordinátor ze smlouvy

Soud rozlišil, odkud odpovědnost obou pramení. U stavbyvedoucího vyplývala z povinností, které mu jako hlavnímu stavbyvedoucímu a autorizovanému technikovi ukládá zákon. U koordinátora vyplývala z příkazní smlouvy, podle které byl pro zhotovitele osobou odborně způsobilou k zajištění BOZP a zároveň koordinátorem BOZP. Povinnosti, které porušil, přitom stanoví zákon č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Smlouva jen založila, že je vykonává on.

V popisu skutku je podrobně rozepsáno, co měl koordinátor udělat. Plán BOZP požadoval, aby všechna lešení byla montována a používána podle návodu výrobce, včetně předávání, týdenních prohlídek a značení. Kdyby dodržení plánu kontroloval, musel by ověřit, zda lešení u jižní fasády odpovídá návodu a zda bylo řádně předáno. Že vnitřní zábradlí chybí, by poznal pohledem, protože mezera zjevně přesahovala nejvýše povolenou šířku 250 milimetrů. A stálo to i v zápisu o předání lešení. Zjistil by také, že dílce mezi lešením a balkonem nejsou zajištěné proti posunutí ani proti odstranění a nejsou označené jako poklopy.

Popis skutku uvádí i to, co by koordinátor udělal, kdyby povinnosti plnil: stanovil by, jak mají být lidé chráněni proti pádu, když je vnitřní zábradlí dočasně odejmuté, a informoval by o tom zhotovitele. Subdodavatel by se o nedostatcích dozvěděl a koordinátor tím mohl ovlivnit, zda firma na nebezpečné lešení a nezajištěné balkony pošle své lidi.

„Nemohli jsme to předpokládat“

Poslední námitka mířila na zavinění. Vstup elektrikáře na lešení byl podle obhajoby tak nelogický, že s ním nikdo nemohl rozumně počítat, a nebylo ho proto třeba ani poučovat o jištění.

Soudy uzavřely, že oba jednali ve vědomé nedbalosti. Pracoviště bylo rizikové už svou výškou a nebylo zajištěné podle předpisů. Oba si toho museli být vědomi, nebo by si toho byli vědomi, kdyby řádně plnili své kontrolní povinnosti. Když přesto pracoviště nezajistili, lidi o nebezpečí neinformovali a kontrolu hrubě zanedbali, museli si být rizika vědomi, i s ohledem na své zkušenosti. Bez přiměřených důvodů spoléhali, že k vážné nehodě nedojde.

Co platí dnes

Povinnosti, za které byl koordinátor odsouzen, platí ve stejném znění i dnes: informovat dotčené zhotovitele o rizicích, upozornit na nedodržení plánu a vyžadovat nápravu (§ 18 odst. 2 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb.), ověřovat dodržování požadavků na BOZP a sledovat, zda zhotovitelé dodržují plán (§ 8 nařízení vlády č. 591/2006 Sb.). Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. se od svého vydání nezměnilo.

Od 1. listopadu 2025 má koordinátor po novele zákona č. 309/2006 Sb. povinností ještě víc. Po celou dobu svého určení stanovuje opatření k zajištění BOZP a koordinuje vzájemnou informovanost zhotovitelů o stavu prací a přijatých opatřeních (§ 14 odst. 5). Informování mezi zhotoviteli podle § 101 odst. 3 zákoníku práce zajišťuje tím, že je průběžně seznamuje s plánem a jeho aktualizacemi (§ 14 odst. 7). A když jsou lidé vystaveni bezprostřednímu ohrožení, musí dát zhotoviteli bezodkladně pokyn k přerušení prací a informovat stavbyvedoucího (§ 15 odst. 6). Kdo dnes jako koordinátor najde lešení bez povinného zábradlí, na kterém lidé pracují, nemá tedy nález jen zapsat. Musí zvážit, zda nejde o bezprostřední ohrožení, a pokud ano, práci zastavit.

Starý stavební zákon, jehož povinnost stavbyvedoucí porušil, platil do konce roku 2023. Stejnou povinnost zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví a bezpečnosti práce mu dnes ukládá § 164 odst. 1 písm. d) zákona č. 283/2021 Sb., který mu navíc výslovně ukládá spolupracovat s koordinátorem BOZP.

Co z toho plyne pro vás

Kontrolujte plán, ne jen postup prací. U každé kontroly doporučuji projít body plánu BOZP, které se týkají právě probíhajících prací, a výsledek zapsat, i když je v pořádku.

Lešení kontrolujte podle návodu a předávacího zápisu. Když plán odkazuje na návod výrobce, je návod měřítkem i pro koordinátora. Předávací zápis lešení si vyžádejte a přečtěte. Tady v něm byl chybějící prvek přímo vypsaný.

Lešení s vadou v předávacím zápisu nepouštějte do užívání. Když v zápisu stojí, že chybí zábradlí, má lešení zůstat mimo provoz, dokud se vada neodstraní nebo dokud není stanovené a všem sdělené náhradní zajištění. To platí hlavně pro stavbyvedoucího, který lešení objednává a přebírá.

Dočasně odejmuté zábradlí potřebuje pravidla. Při zateplování se vnitřní zábradlí někdy dočasně odnímá. Pak musí být stanoveno, jak jsou lidé chráněni proti pádu, dokud chybí, a musí o tom vědět všichni, kdo na lešení nebo vedle něj pracují.

Informace o rizicích musí dojít ke všem firmám na pracovišti. Zákaz vstupu zapsaný v protokolu s jednou firmou soud u ostatních firem nebral v úvahu. Riziko sdělte písemně každému zaměstnavateli, jehož lidé jsou v dosahu, a nechte si to potvrdit.

Zákaz musí být vidět. Když na lešení nesmí nikdo kromě jedné firmy, lešení označte a přístup zajistěte. Ústní zákaz, o kterém neexistoval záznam, soud nevzal jako prokázaný.

Smlouva o dílo vás nevyviní. Věta, že subdodavatel přebírá plnou odpovědnost za BOZP svých lidí, tady nepomohla, protože subdodavateli nikdo neřekl, že lešení je vadné. Kdo o vadě mlčí, odpovědnosti se smlouvou nezbaví.