Robot na sýr bez krytu zranil mladistvou: podmínka a přes 800 000 Kč

O co se u Nejvyššího soudu vedl spor

Provozovatelka vinu ani trest u Nejvyššího soudu nenapadala. Dovolání podala jen proti tomu, že má zdravotní pojišťovně nahradit 487 501 Kč za léčení poškozené. Měla k tomu tři námitky: pojišťovna prý nedoložila, že nemocnici skutečně zaplatila; na úrazu mohly mít podíl kolegyně, případně i sama poškozená; a soudy nezkoumaly, jestli ji taková částka finančně nezničí.

První námitku Nejvyšší soud vyřídil krátce. Mířila proti hodnocení důkazů, které dovolání nepřezkoumává, a ze spisu je navíc zřejmé, že pojišťovna nemocnici 487 501 Kč za léčení skutečně uhradila. Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění má pojišťovna vůči tomu, kdo úraz zaviněně způsobil, právo na náhradu nákladů, které za léčení vynaložila (§ 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.).

„Měla práci odmítnout“

Provozovatelka předložila znalecký posudek. Podle něj úraz nezpůsobilo jen nevhodné umístění robota, ale i to, že nikdo z kolektivu zaměstnankyň neupozornil nadřízenou na nedostatky. Obhajoba k tomu dodala, že poškozená i její kolegyně porušily povinnost dbát o vlastní bezpečnost a nevyužily právo odmítnout práci, která bezprostředně a závažně ohrožuje život nebo zdraví.

Nejvyšší soud to odmítl ze dvou důvodů. Prvním byl věk poškozené. Už odvolací soud zdůraznil, že jí bylo necelých sedmnáct, takže byla mladistvou zaměstnankyní a požívala zvýšené ochrany. Nejvyšší soud k tomu připomněl § 244 zákoníku práce: zaměstnavatel smí mladistvé zaměstnávat jen pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a musí jim při práci poskytovat zvýšenou péči. Přiměřenost se podle soudu neposuzuje podle konkrétního člověka, ale podle toho, co odpovídá jeho věku. Zaměstnavatel musí vycházet z toho, že vzdělání, zkušenosti ani praktické dovednosti mladistvého zpravidla nebudou stačit pro náročnější práci. Práce, při které může chyba mladistvého mít závažné následky, zpravidla přiměřená nebude.

Robot bez krytu, na nevhodném místě a s těžko dostupným ovládáním podle soudu vytvořil nebezpečný stav, který spolu s porušením předpisů úraz přivodil. Za takové situace nešlo po zaměstnankyni, které ještě nebylo sedmnáct, chtít, aby sama poznala, že obsluha robota bezprostředně a závažně ohrožuje její život nebo zdraví, a práci odmítla.

Posudek na objednávku obhajoby

Druhý důvod se týkal samotného posudku. Nejvyšší soud připomněl, že ani znalecký posudek nemá u soudu výsadní postavení a hodnotí se jako každý jiný důkaz. Výslovně ponechal stranou, že posudek vznikl na přání obhajoby a že znalec se specializuje na bezpečnost práce ve stavebnictví. Rozhodující bylo, že se znalec ve svém závěru pouštěl do právních otázek, jako je spoluzavinění dalších lidí. Ty znalci nepřísluší, rozhoduje o nich soud. Nejvyšší soud proto souhlasil s nižšími soudy, že spoluzavinění poškozené ani jejích kolegyň, které by mělo význam pro náhradu škody pojišťovně, zjištěno nebylo.

Přiměřenost náhrady

Poslední námitka se opírala o nález Ústavního soudu. Podle obhajoby z něj plyne, že zvlášť u nedbalostních činů nemá náhrada mít pro pachatele doživotně likvidační následky. Nejvyšší soud nález shrnul tak, že soud musí poměřit závažnost činu a výši náhrady s případnými mimořádnými osobními poměry pachatele, a když tuto úvahu vynechá, porušuje právo na spravedlivý proces.

Přiznal, že úvahy o přiměřenosti náhrady v rozhodnutích nižších soudů opravdu chyběly, a doplnil je sám. Provozovatelce bylo 36 let a podstatnou část pracovního života měla před sebou. Má středoškolské vzdělání a vlastní byt, podniká a v pronajaté pizzerii zaměstnává několik lidí. Zaplatit 487 501 Kč ji podle soudu nezničí. Jinak by to podle soudu mohlo vypadat u někoho, kdo se blíží důchodu a má nahradit škodu v milionech.

Co platí dnes

Povinnosti, za které byla provozovatelka odsouzena, platí ve stejném znění. Stroje musí být vybavené ochrannými zařízeními (§ 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb.). Tam, kde hrozí kontakt nebo zachycení pohybujícími se částmi, musí mít zařízení zábranu nebo ochranné zařízení, nebo musí zaměstnavatel přijmout jiné opatření (§ 3 odst. 1 písm. d) nařízení vlády č. 378/2001 Sb.). Beze změny je i povinnost dát zaměstnancům informace a pokyny, seznámit je s riziky a proškolit je (§ 103 odst. 1 písm. f) a odst. 2 zákoníku práce).

Beze změny platí i § 244 zákoníku práce o mladistvých, tedy zaměstnancích mladších 18 let. Práce a pracoviště, které jsou jim zakázané, dnes stanoví vyhláška č. 180/2015 Sb.; zakázané jsou jim i práce se zvýšeným nebezpečím úrazu (§ 246 odst. 3 zákoníku práce). Mladistvý musí na pracovnělékařskou prohlídku nejméně jednou ročně a od června 2025 i před vznikem dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti (§ 247 zákoníku práce).

V trestním zákoníku se od 1. 1. 2026 změnila sazba: z § 147 odst. 2 zmizel peněžitý trest, zůstalo šest měsíců až čtyři roky. Peněžitý trest ale soud dnes může uložit za jakýkoli trestný čin. Právo zdravotní pojišťovny na náhradu nákladů léčení (§ 55 zákona č. 48/1997 Sb.) platí dál; zákon dnes navíc výslovně upravuje, kdy od vymáhání může upustit.

Co z toho plyne pro vás

Stroj bez krytu nepouštějte do provozu. Každý stroj s otáčející se hřídelí, nožem nebo válcem, kde se může zachytit ruka, vlasy nebo oblečení, musí mít kryt nebo jiné ochranné zařízení, případně jiné účinné opatření proti zachycení. Když chybí, doporučuji stroj odstavit, dokud ochranu nedoplníte.

Umístění a ovládání stroje je taky bezpečnost. Robot stál na nevhodném místě a k ovládání se špatně dostávalo. Soud to počítal mezi příčiny nebezpečného stavu. Stroj postavte tak, aby se k vypínači dalo dostat, aniž by se člověk nakláněl nad pohyblivé části.

Mladistvý není malý dospělý. Nejvyšší soud řekl, že u robota bez krytu a při porušených předpisech nešlo po zaměstnankyni, které ještě nebylo sedmnáct, chtít, aby sama poznala bezprostřední závažné ohrožení a práci odmítla. U mladistvých musí zaměstnavatel sám posoudit, které práce jsou pro jejich věk přiměřené, a jiné jim nedávat. Doporučuji mít pro ně samostatné posouzení rizik a seznam prací, které dělat smějí a které ne.

Seznámit a proškolit před prvním zapnutím. Poškozenou provozovatelka s návodem ani s provozem robota neseznámila a neproškolila ji. Platí to pro každého, kdo ke stroji přijde poprvé, i pro výpomoc na pár týdnů.

Úraz stojí víc než kryt. Provozovatelka dostala podmínku a soud jí uložil nahradit škodu přes 800 000 Kč, pojišťovně za léčení a poškozené. Se zbytkem nároku poškozenou odkázal na civilní řízení.