Zátěž teplem,
kompletní průvodce
rizikovým faktorem

Hutě, slévárny, pekárny, stavby v létě. Práce v horku je životu nebezpečná, úžeh může skončit smrtí. A přesto se pitný režim a přestávky na mnoha pracovištích řeší jen formálně.

Tento průvodce pokrývá vše: od přípustných teplot a měření přes kategorizaci až po konkrétní opatření k ochraně zaměstnanců.

Zátěž teplem
15+
let praxe v BOZP
NV 361/2007
klíčový předpis
OZO BOZP
odborná způsobilost
Celá ČR
působnost

Co je zátěž teplem z pohledu BOZP

Zátěž teplem vzniká, když teplo z okolního prostředí (vzduch, sálání, vlhkost) v kombinaci s vlastním metabolickým teplem přesáhne schopnost těla se ochlazovat. Rozhodující není samotná teplota vzduchu, ale kombinace teploty, sálání, proudění a vlhkosti vzduchu (§ 3 NV č. 361/2007 Sb.). Na vnitřním pracovišti ji české předpisy vyjadřují operativní teplotou, na venkovním výslednou teplotou kulového teploměru (§ 3b).

Záleží také na intenzitě fyzické práce: čím vyšší třída práce podle energetického výdeje, tím nižší horní hranice přípustné teploty (příloha č. 1 část A).

Zdroje tepelné zátěže na pracovišti

Tepelná zátěž přichází z různých zdrojů, a každý vyžaduje jiný přístup.

Technologické teplo

Pece, slévárny, hutě, sklárny, pekárny, prádelny. Sálavé teplo od horkých povrchů a roztavených materiálů.

Mikroklimatické podmínky

Nedostatečné větrání, vysoká vlhkost, uzavřené prostory. Na vnitřním pracovišti se hodnotí operativní teplota z teploty vzduchu, výsledné teploty kulového teploměru a rychlosti proudění (§ 3b odst. 1 NV 361/2007).

Venkovní práce v létě

Stavby, silniční práce, zemědělství. Venku se zátěž teplem hodnotí podle výsledné teploty kulového teploměru, proudění a vlhkost se nezohledňují (§ 3b odst. 5).

Práce v ochranném oděvu

Reflexní, nepromokavé nebo chlazené oděvy mění odvod tepla. Přípustnou dobu práce v nich lze stanovit přímým měřením ztráty vody, teploty těla a srdeční frekvence (§ 4 odst. 4).

Horké provozy kuchyní

Průmyslové kuchyně, cateringová zařízení. Teplo od sporáků, trub a konvektomatů a k tomu vlhkost.

Práce u ohně a taveniny

Hutníci a skláři u pecí, hasiči při zásahu. Intenzivní sálavé teplo vyžaduje stínění, ochranné oděvy a režim práce s bezpečnostními přestávkami.

Řešíte tepelnou zátěž?

Posoudím rizikový faktor, zkoordinuji měření mikroklimatu a připravím kategorizaci.

Kategorizace prací, zátěž teplem

Hranice kategorií stanoví bod 8 přílohy č. 1 vyhlášky č. 432/2003 Sb. Rozhoduje, zda teplota v charakteristické směně překračuje maximální přípustnou hodnotu pro třídu práce a zda je pak k ochraně zdraví nutný režim střídání práce a bezpečnostní přestávky. Na rozdíl od zátěže chladem zná zátěž teplem i kategorii 4.

Hranice všech faktorů v jedné tabulce: Kategorizace prací: tabulka hranic všech 13 faktorů, lhůty a vzor

Teplota nepřekračuje maximální přípustnou pro třídu práceKategorie 1

Zátěž teplem o zařazení nerozhoduje. Při ztrátě tekutin nad 1,25 litru za směnu se poskytuje náhrada tekutin (§ 4a NV 361/2007).

Nad maximální přípustnou teplotou, režim práce a přestávky ještě nejsou nutnéKategorie 2

Zaměstnavatel zařadí práci do 30 dnů od zahájení a neprodleně ji oznámí KHS (§ 37 odst. 2 a 4 zákona 258/2000). Ochranné nápoje podle § 8 NV 361/2007.

Nad maximální přípustnou teplotou, nutný režim střídání práce a bezpečnostní přestávkyKategorie 3

Riziková práce: žádost KHS do 30 dnů od zahájení prací, evidence rizikových prací (§ 40), režim práce a bezpečnostní přestávky v rámci přípustné doby práce (§ 4 odst. 1 NV 361/2007), ochranné nápoje, periodické prohlídky.

Přípustné hodnoty překročeny, poškození zdraví nelze vyloučit ani s OOPP a režimem práceKategorie 4

Vše jako u kategorie 3; o zařazení rozhoduje KHS (§ 37 odst. 2 zákona 258/2000). Při trvalé práci se poskytuje ochranný nápoj (§ 8 odst. 4 NV 361/2007).

Úžeh je život ohrožující stav

Při úžehu selhává termoregulace a tělesná teplota prudce stoupá. Zaměstnanec může ztratit vědomí a bez okamžitého chlazení a přivolání záchranné služby zemřít. Školte zaměstnance, jak příznaky rozpoznat.

Právní předpisy a normy

NV č. 361/2007 Sb.

Zátěž teplem (§ 3 až 5), ochranné nápoje (§ 8), třídy práce a přípustné teploty v příloze č. 1

Zákon č. 258/2000 Sb.

Kategorizace prací (§ 37), měření (§ 38), rizikové práce (§ 39 a 40)

Vyhláška č. 432/2003 Sb.

Kritéria kategorií pro zátěž teplem: bod 8 přílohy č. 1

Vyhláška č. 79/2013 Sb.

Pracovnělékařské služby: lhůty periodických prohlídek (§ 11)

Vyhláška č. 180/2015 Sb.

Zakázané práce: rizikové práce pro těhotné zaměstnankyně (§ 2) a mladistvé (§ 5)

ČSN EN ISO 7933

Analytické stanovení tepelného stresu výpočtem předpovídané tepelné zátěže; podle ní se stanoví přípustná doba práce (§ 4 odst. 2 NV 361/2007)

NV č. 290/1995 Sb.

Seznam nemocí z povolání: kapitola II položka 3, zákal čočky způsobený tepelným zářením

Právní stav ověřen k 6. 10. 2026 podle znění: nařízení vlády č. 361/2007 Sb. účinné od 1. 9. 2026, vyhláška č. 432/2003 Sb. a vyhláška č. 79/2013 Sb. účinné od 1. 1. 2026, zákon č. 258/2000 Sb. účinné od 12. 6. 2026, nařízení vlády č. 290/1995 Sb. účinné od 8. 11. 2025, vyhláška č. 180/2015 Sb. účinné od 1. 9. 2015.

Účinky tepelné zátěže na zdraví

Úžeh je akutní, život ohrožující stav. Opakovaná zátěž teplem zatěžuje srdce a oběh a dlouhodobé sálavé teplo poškozuje oči.

Úžeh

Selhání termoregulace, horká kůže, zmatenost až ztráta vědomí. Bez okamžitého chlazení a záchranné služby může skončit smrtí.

Tepelné vyčerpání

Slabost, závratě, nevolnost, bolest hlavy. Dehydratace a ztráta solí, předstupeň úžehu.

Tepelné křeče

Bolestivé křeče svalů při těžké práci v horkém prostředí. Ztráta elektrolytů potem.

Zátěž srdce a oběhu

Teplo zvyšuje nároky na srdce. Riziko kolapsů a srdečních příhod u starších a nemocných.

Zákal čočky z tepelného záření

Dlouhodobé sálavé teplo u pecí a taveniny. Seznam nemocí z povolání ho uvádí v kapitole II položce 3; úžeh v seznamu není.

Kde se tepelná zátěž řeší nejčastěji

Hutě a slévárny

Tavení kovů, odlévání, kování. Silné sálavé teplo

Sklárny a keramika

Práce u sklářských pecí, foukání skla, vypalování

Stavebnictví v létě

Pokládání asfaltu, střešní práce, betonáž za vedra

Pekárny a kuchyně

Teplo od pecí, konvektomatů a fritéz, vlhkost z vaření

Prádelny a čistírny

Průmyslové mandly, sušičky, žehličky. Teplo a vlhkost

Zemědělství

Sklizeň, polní práce v létě. Slunce a fyzická námaha

Jak správně řešit tepelnou zátěž

Od nejúčinnějších k doplňkovým.

01

Odstranění zdroje tepla

Stínění, izolace horkých povrchů, automatizace, aby pracovník nebyl v blízkosti zdroje.

02

Technická opatření

Klimatizace, vzduchotechnika, vodní clony, chladicí panely, reflexní zástěny.

03

Organizační opatření

Režim práce a bezpečnostní přestávky, ochranné nápoje, rotace, aklimatizace, přesun práce na chladnější hodiny.

04

Osobní ochrana

Chladicí vesty, lehké prodyšné oděvy, ochrana před slunečním zářením, pokrývky hlavy.

05

Zdravotní dohled

Vstupní a periodické prohlídky se zaměřením na srdce a oběh, školení o příznacích přehřátí.

10 nejčastějších chyb u tepelné zátěže

1

Pitný režim jen na papíře, ochranné nápoje chybí nebo jich je málo

2

Nedostatečné větrání a klimatizace horkých provozů

3

Chybějící měření mikroklimatu (operativní nebo výsledné teploty kulového teploměru)

4

Ignorování tepelné zátěže u venkovních prací v létě

5

Chybějící režim práce a bezpečnostní přestávky tam, kde teplota překračuje přípustnou hodnotu

6

Nesledovaný zdravotní stav zaměstnanců v teple

7

Noví zaměstnanci bez aklimatizace: první 3 týdny se jim při překročení přípustných teplot zkracuje dlouhodobě přípustná doba práce o 30 %

8

Ochranné nápoje nevhodného složení: víc než 6,5 % cukru nebo alkohol pro mladistvé

9

Neaktuální kategorizace po změně technologie nebo provozních podmínek

10

Přehlížení příznaků tepelného vyčerpání u kolegů

Tip z praxe, pitný režim

Pitný režim neznamená barel vody v koutě. Znamená ochranné nápoje dostupné přímo na pracovišti, ve složení podle třídy práce (§ 8 NV č. 361/2007 Sb.), připomínky k pití a kontrolu, že zaměstnanci skutečně pijí. Žízeň je pozdní signál dehydratace.

Potřebujete pomoct s kategorizací?

Zajistím měření mikroklimatu u držitele akreditace nebo autorizace, zpracuji kategorizaci a navrhnu opatření.

Připravím vám cenovou nabídku →

Evidence v Safety Frog

Pro klienty se stálou spoluprací je kategorizace evidovaná v platformě Safety Frog.

🐸 Více o Safety Frog

Časté otázky k zátěži teplem

Ne. České předpisy index WBGT nepoužívají. Na vnitřním pracovišti se zátěž teplem hodnotí podle průměrné operativní teploty, kterou lze při proudění vzduchu do 0,2 m/s nahradit výslednou teplotou kulového teploměru (§ 3b odst. 1 NV č. 361/2007 Sb.). Na venkovním pracovišti se hodnotí podle výsledné teploty kulového teploměru (§ 3b odst. 5).

Záleží na třídě práce podle energetického výdeje (příloha č. 1 část A tabulka č. 2 NV č. 361/2007 Sb.). Přípustné rozmezí operativní teploty je pro třídu I (práce vsedě, kancelář) 20 až 27 °C, IIa 18 až 26 °C, IIb 14 až 30 °C, IIIa 10 až 30 °C, IIIb 10 až 26 °C, IVa 10 až 24 °C a pro třídy IVb a V 10 až 20 °C. Platí pro vnitřní pracoviště s neudržovanou teplotou. Pokud u tříd IIb až V nejsou přípustné hodnoty dodrženy, musí být uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky (§ 4 odst. 1).

Zaměstnavatel poskytuje ochranný nápoj (§ 8 NV č. 361/2007 Sb.). Musí být zdravotně nezávadný, nesmí obsahovat víc než 6,5 hmotnostních procent cukru a pro mladistvé žádný alkohol. Při zátěži teplem se poskytuje v množství nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek za osmihodinovou směnu. U tříd práce I až IIIa jde o slabě mineralizovanou nebo pramenitou vodu, u tříd IIIb až V z poloviny o středně mineralizovanou vodu. Náhrada tekutin se uplatňuje, když ztráta překročí 1,25 litru za směnu (§ 4a).

Horká kůže, zmatenost, porucha vědomí, křeče. Jde o život ohrožující stav: volejte 155 a postiženého okamžitě chlaďte.

Pro zařazení práce do kategorie 2, 3 nebo 4 ano. Měření smí provést jen držitel osvědčení o akreditaci nebo autorizace (§ 38 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.). Zjišťuje se teplota vzduchu, výsledná teplota kulového teploměru, rychlost proudění a relativní vlhkost vzduchu (§ 3 NV č. 361/2007 Sb.). K průběžnému sledování už vyhodnoceného pracoviště pak stačí kalibrovaný teploměr (§ 3b odst. 4).

Za aklimatizovaného se považuje zaměstnanec, který na posuzovaném pracovišti pracuje alespoň 3 týdny. U neaklimatizovaného zaměstnance v třídách práce IIb až V se po dobu prvních 3 týdnů dlouhodobě přípustná doba práce zkracuje o 30 %, pokud jsou na pracovišti překročeny přípustné teploty (§ 4 odst. 3 NV č. 361/2007 Sb.).

Ano. Kancelářská práce patří do třídy I s přípustnou operativní teplotou 20 až 27 °C. Za mimořádně teplého dne, kdy venkovní teplota přesáhne 30 °C, nemusí zaměstnavatel u tříd I a IIa tyto hodnoty dodržet, musí ale poskytnout náhradu tekutin podle tabulky č. 5 (§ 4 odst. 1 NV č. 361/2007 Sb.). Na neklimatizovaném pracovišti tříd I a IIa nesmí ani tehdy teplota překročit 34 °C (vysvětlivka k tabulce č. 5).

Jde o kombinaci slunečního záření, tepla a fyzické zátěže. Venku se zátěž teplem hodnotí podle výsledné teploty kulového teploměru (§ 3b odst. 5 NV č. 361/2007 Sb.). V praxi pomáhá přesunout práci na chladnější část dne, zařadit přestávky ve stínu, zajistit ochranné nápoje a pokrývku hlavy a sledovat příznaky přehřátí.

Seznam nemocí z povolání (NV č. 290/1995 Sb.) uvádí v kapitole II položce 3 zákal čočky způsobený tepelným zářením. Úžeh ani jiné akutní následky horka v seznamu nejsou.

Závisí na rozsahu: počet pozic, typ provozu, nutnost měření mikroklimatu. Kontaktujte mě pro nezávaznou konzultaci.

Tepelná zátěž pod kontrolou.
Bezpečně, s pitným režimem, podle zákona.

Ozvěte se mi, probereme vaši situaci.

Ing. Vít Hofman

OZO v prevenci rizik BOZP · Technik PO · 15+ let praxe