Jiskra od svářečky doutná hodiny, ne minuty

Co se může stát

Kapka roztaveného kovu má přes tisíc stupňů a doletí několik metrů. Propadne spárou v podlaze, zapadne za sádrokarton nebo do hadru pod ponkem. Tam nedoutná minuty, ale hodiny. Když vzplane, u toho už nikdo není.

Prázdný sud od ředidla je horší než plný. Zbytky výparů uvnitř tvoří výbušnou směs a první jiskra ho roztrhne. Stejně nebezpečná je láhev opřená o rozpálený díl nebo hadice s trhlinou, kterou se plamen vrátí zpátky.

Co s tím

1. Prohlédněte si okolí, než škrtnete. Hořlavé věci odneste, co odnést nejde, zakryjte nehořlavou zástěnou nebo namočte. Podívejte se i pod podlahu a za stěnu.
2. Mimo svářečskou dílnu si vyžádejte písemný příkaz. Určí, kdo hlídá, čím se hasí a jak dlouho se pracoviště kontroluje.
3. Mějte hasicí přístroj na dosah ruky a vězte, jak se používá. Když ho neumíte spustit, nesvařujte sami.
4. Láhev postavte, zajistěte a při každé přestávce zavřete. Hadici s trhlinou vyměňte, pojistka proti zpětnému šlehnutí musí být na hořáku i na redukčním ventilu.
5. Nikdy nesvařujte nádobu, ve které bylo palivo, ředidlo nebo plyn, dokud není vyčištěná a odplyněná.
6. Po skončení se vracejte. Pracoviště se kontroluje ještě osm hodin po poslední jiskře; noční směna nebo vrátný to musí vědět.

Kde je to napsané

Podmínky požární bezpečnosti při svařování, včetně písemného příkazu na přechodných pracovištích a požárního dohledu po skončení práce, stanoví vyhláška č. 87/2000 Sb. Povinnost počínat si tak, aby nedošlo k požáru, ukládá každému zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.