Sám na směně? Řekněte někomu, kde jste

Co se může stát

Noční směna, sklad, žebřík, uklouznutí. Zlomená noha sama nezabije, ale ležet s ní do rána na studeném betonu je vážné ohrožení. Telefon zůstal v šatně a ranní směna přijde v šest.

Druhá past je věta „když už jsi tam, vyměň ještě ten motor“. Opravu stroje pak děláte sami a bez svědků. Když se dopravník rozjede, nemá ho kdo vypnout.

Co s tím

1. Řekněte někomu, kde budete a kdy skončíte. Vrátnému, dispečerovi nebo kolegovi, a po skončení se odhlaste.
2. Mějte telefon nebo vysílačku u sebe, ne v šatně. Ověřte si signál přímo na místě; kde není, chtějte tísňové tlačítko.
3. Domluvte si pravidelné ozvání. Třeba každou půlhodinu, a když se neozvete, někdo jde za vámi.
4. Nechoďte sami do jímky ani k proudu pod napětím. Řekněte: „Tohle sám dělat nebudu, pošlete mi někoho.“
5. Nepřebírejte úkoly navíc bez domluvy s mistrem. Opravu stroje sami a bez přípravy nedělejte, ani když to spěchá.
6. Nahlaste i pád, který skončil dobře. Mistrovi, a když nic neudělá, zástupci zaměstnanců pro bezpečnost práce; zapište si datum a komu.

Kde je to napsané

Zaměstnavatel musí vyhodnotit rizika práce, zajistit první pomoc a určit, kdo přivolá záchranku (§ 102 odst. 3 a 6 a § 103 odst. 1 písm. j) zákoníku práce); kdo pracuje ve výšce sám, musí znát pravidla dorozumívání (§ 3 odst. 8 nařízení vlády č. 362/2005 Sb.). Závady a ohrožení máte hlásit nadřízenému a práci, která bezprostředně a závažně ohrožuje váš život, smíte odmítnout (§ 106 odst. 4 písm. f) a odst. 2 zákoníku práce).