Až se rozezní poplach, není čas hledat, kudy ven

Co se může stát

Většina obětí požárů neuhoří, ale nadýchá se jedovatého kouře. Podle hasičů bývají smrtelné už dva nebo tři nádechy. Kouř se nejdřív drží u stropu, pak klesá a v hale ztratíte orientaci. Kdo teprve v tu chvíli přemýšlí, kudy ven, snadno jde špatně.

Častý zádrhel není chybějící východ, ale zastavěný východ. Paleta před dveřmi, řetěz na klice, regál v chodbě. Všechno postavené s tím, že se to zítra uklidí.

Co s tím

1. Najděte si hned první den dva východy. Hlavní a náhradní pro případ, že první zakouří. Zjistěte si i místo srazu.
2. Nestavte nic do únikové cesty, ani na chvíli. Když ji najdete zastavěnou, řekněte to hned mistrovi nebo preventistovi požární ochrany.
3. Zakřičte „Hoří!“ a ohlaste požár, i uhašený. Číslo ohlašovny najdete v poplachových směrnicích na zdi; hasiči mají 150, tísňová linka je 112.
4. Vypněte stroj a odejděte, věci nechte být. Pro bundu, tašku ani telefon se nevracejte.
5. Jděte v kouři při zemi, ústa a nos zakryté. Silně zakouřenou chodbou neprocházejte a zvolte druhý východ.
6. Nahlaste se na místě srazu. Kdo se nenahlásí, toho budou hasiči hledat uvnitř.

Kde je to napsané

Kde a jak ohlásit požár, jak zní poplach a tísňová čísla najdete v požárních poplachových směrnicích, které musí viset dobře viditelně, a chodby a schodiště na únikové cestě musí zůstat trvale průchodné (§ 32 a § 11 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 246/2001 Sb.). Každý požár vzniklý při vaší činnosti, i uhašený, musíte bez odkladu ohlásit hasičům (§ 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně).