Předání vadného lešení: kdy jde o hrubé porušení zákona

Proč Nejvyšší soud první odsouzení zrušil

Technik v dovolání nezpochybňoval, že smrt z nedbalosti zavinil. Napadal hlavně to, že soudy jeho čin posoudily jako hrubé porušení zákonů o bezpečnosti práce. Podle něj nevzaly v úvahu, že lešení nestavěl on, že ho hlavní zhotovitel neměl přebírat, že subdodavatel na něm nechal lidi pracovat a že proškolený lakýrník měl práci na zjevně vadném lešení odmítnout.

V otázce hrubého porušení mu Nejvyšší soud dal za pravdu. Okresní soud se podle něj hrubému porušení zákonů „v zásadě vůbec nevěnoval“. Odvolací soud sice sám upozornil, že povinnosti porušili i hlavní zhotovitel a zaměstnavatel lakýrníka, ale do úvahy o hrubém porušení to nepromítl. A jediný zákon, který soudy uvedly, byl § 5 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. Ten je ale jen odkazovací: říká, že bližší požadavky stanoví prováděcí předpis. Sám žádnou povinnost neukládá.

Co je hrubé porušení zákona

Nejvyšší soud shrnul výklad do právních vět, tedy stručných pouček, pod kterými usnesení vyšlo ve Sbírce, a dál ho rozvedl v odůvodnění. Podle něj:

• Jde o víc než o porušení důležité povinnosti. Porušení musí být intenzivní, takové, které za dané situace zpravidla vede ke smrti člověka, a podstatně závažnější než porušení důležité povinnosti podle § 143 odst. 2.
• Víc porušení, nebo jedno mimořádně intenzivní. Buď je porušeno více norem nebo ustanovení bezpečnostního předpisu, nebo méně z nich, ale mimořádně intenzivně.
• Hlavně tam, kde pachatel nese vinu skoro sám. Tak přísná kvalifikace by měla přicházet převážně v úvahu, když se na smrti nepodílely další osoby, nebo je jejich podíl oproti pachateli zanedbatelný či málo intenzivní.
• Konkrétní ustanovení zákona patří do výroku. Nestačí, když ho soud uvede jen v odůvodnění.
• Návod výrobce není zákon. Montážní návod ani návod výrobce lešení není právní norma. Nařízení vlády se mezi zákony o bezpečnosti práce počítá, když zákon rozvádí. Česká technická norma zásadně jen doporučuje, závazná je, když na ni předpis výslovně odkáže.

Kdo za lešení odpovídá nejvíc

Nejvyšší soud okresnímu soudu uložil, aby porovnal podíl všech, kdo lešení stavěli, přebírali a používali. Hlavní zhotovitel ani zaměstnavatel lakýrníka obžalovaní nebyli. To ale podle soudu neznamená, že se jejich zavinění nemá brát v úvahu. Připomněl, že „primární je povinnost té osoby, která lešení staví“. Jako problematický označil závěr, že by zavinění toho, kdo stav lešení kontroloval, bylo větší než u toho, kdo lešení postavil, případně ho s vědomím vad používal.

Odvolací soud už v prvním kole citoval zjištění inspekce, podle kterého měl zaměstnavatel lakýrníka před prací zběžně prohlédnout, jestli má lešení kompletní zábradlí, podlahy a výstupy. Inspekce se přitom odkazovala na technickou normu. Při prohlídce mohlo být zjištěno, že zábradlí je jednotyčové a přichycené páskou. Zběžnou prohlídku měl podle inspekce zajistit i hlavní zhotovitel.

Druhé kolo: vina zůstala

Po vrácení okresní soud z popisu skutku vypustil, že šlo o „hrubé“ porušení, a čin posoudil jen podle základní sazby. Technik v novém dovolání opakoval, že soudy nevysvětlily, jaké konkrétní předpisy porušil. Nejvyšší soud tentokrát odpověděl, že u základní sazby to potřeba není. Stačí, že je ze skutku jasné, jakou povinnost nesplnil a že nedbal potřebné opatrnosti.

Soudy po vrácení posoudily zavinění jako nevědomou nedbalost, tedy že pachatel o možném následku nevěděl, ač vědět měl a mohl. Nejvyšší soud to s ohledem na spoluzavinění dalších lidí přijal. V prvním kole přitom odvolací soud viděl nedbalost vědomou. Spoluzavinění ostatních příčinnou souvislost nepřerušilo. Jednání technika je příčinou smrti, i když je jen jedním článkem řetězu a bez dalších lidí by k následku nedošlo. Posudek z bezpečnosti práce byl podle soudů nadbytečný vedle jednoznačných závěrů inspekce, posudek z forenzní biomechaniky nemohl přinést nic nového. Podle Nejvyššího soudu tedy nešlo o takzvané opomenuté důkazy, tedy navržené důkazy, které soud bez vysvětlení pominul.

Co platí dnes

Sazby se nezměnily. Za usmrcení z nedbalosti hrozí až tři roky nebo zákaz činnosti. Při porušení důležité povinnosti jeden rok až šest let. Při hrubém porušení zákonů o bezpečnosti práce dva roky až osm let. Od roku 2022 nesmí být zkušební doba u podmíněného trestu kratší než uložený trest.

Předání lešení upravuje stejné nařízení. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. od vydání novelizováno nebylo. Lešení lze užívat jen po náležitém předání odborně způsobilou osobou odpovědnou za montáž. Předávající na základě odborné prohlídky vyhotoví zápis, který potvrzuje úplné dokončení a vybavení konstrukce, a přebírá ho osoba odpovědná za užívání.

Odkazovací ustanovení zůstalo. Paragraf 5 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. dál jen odkazuje na prováděcí předpis. Pro odsouzení za hrubé porušení zákona proto samo nestačí.

Co z toho plyne pro vás

Podpis pod předávacím protokolem je osvědčení. Technik lešení sám nestavěl, jen ho předal. Přesto byl odsouzen, protože osvědčil jako bezvadné něco, co bylo zjevně vadné. Než podepíšu předání, projdu lešení patro po patru, ne jen ze země.

Na lešení odpovídá víc lidí. Kdo lešení staví, kdo ho přebírá a kdo na něm nechá pracovat své lidi. Když na cizí lešení posílám vlastní lidi, nechám ho před začátkem práce zběžně prohlédnout: zábradlí, podlahy, výstupy.

Hrubé porušení není automatické. Soud u vyšší sazby podle odstavce 3 musí vážit i podíl ostatních. Když chybovalo víc lidí, bývá namístě mírnější kvalifikace. To ale neznamená beztrestnost: technik zůstal odsouzený.

Elektrikářská páska není spojovací prvek. Zábradlí se montuje podle návodu. Když lešení předávám a vidím improvizaci, předávací protokol nepodepíšu.