Požár haly za 54 milionů: odborník jednatele nevyvinil

„Požárně bezpečnostní řešení bylo špatně, zpracoval ho odborník“

To byla hlavní obrana jednatele. Jako řádný hospodář si prý nechal řešení vypracovat odbornou firmou, hasičský záchranný sbor k němu vydal souhlasné stanovisko a on sám odborné znalosti nemá. Nemohl tedy poznat, že je řešení chybné. Chyba podle něj byla na straně zpracovatele nebo hasičů. Tvrdil také, že zpracovatelům dal podklady, ze kterých záměr skladovat materiál u stěny vyplýval.

Soudy to vyvrátily výpověďmi samotných zpracovatelů. Jeden uvedl, že už projekt pro územní řízení výslovně říkal, že pneumatiky i drť budou v hale. Druhý, že skladování drti venku vůbec nebylo v zadání a počítalo se s tím, že vše bude v hale. Ani člověk, který zpracovatelům předal technické podklady, nepotvrdil, že by skládka byla v zadání. Připustil, že se o ní uvažovalo a u fasády se proto udělala asfaltová plocha, kam ústily dopravníky a odkud se měl materiál co nejrychleji odvážet. V technickém popisu ale nic takového nebylo. Podle svých slov ani nevěděl, že se drť ukládá před halou.

Nejvyšší soud námitky o chybném řešení označil za spekulativní. Zpracovatelé řešení připravili podle zadání, které dostali od jednatele, a ten pak postupoval v rozporu s ním. Péče řádného hospodáře ho tedy neomlouvá.

„Skládka u zdi je jen formalita“

Jednatel dál tvrdil, že odstupové vzdálenosti jsou formální záležitost. Jeden ze zpracovatelů prý připustil, že skládka u stěny být mohla, jen nebyla zapsaná v dokumentaci. Celý provoz by navíc mohl být jedním požárním úsekem, se kterým se počítá, že vyhoří celý.

Nejvyšší soud řekl, že jednatel výpověď zkresluje. Zpracovatel mluvil o skládce u zdi jen teoreticky. Zda by tam mohla být, by záviselo na množství materiálu, konstrukci haly, požárním zatížení a ploše požárního úseku. Muselo by se to posoudit už v územním a stavebním řízení. To se nestalo a řešení, které skutečně existovalo, jednatel porušil.

„Porucha stroje byla vyšší moc“

Požár podle obhajoby způsobila závada stroje, kterou jednatel nemohl ovlivnit. Znalecké posudky si prý odporovaly a jedna znalkyně tvrdila, že materiál u stěny na šíření požáru ani na výši škody vliv neměl. Podle obhajoby navíc hasiči přijížděli pomaleji, protože zasahovali u požáru lesa.

Soudy vyšly hlavně z posudku Technického ústavu požární ochrany. Ohniskem byl konec pásového dopravníku a na vznik požáru mělo zásadní vliv právě skladování materiálu v rozporu s požárně bezpečnostním řešením. Okresní soud uzavřel, že požár začal v uloženém materiálu podél stěny, plně se v něm rozvinul a otvorem se dostal do haly. Shodl se na tom posudek zadaný obžalobou i posudek zadaný obhajobou. Tvrzení o „žádném vlivu“ se podle upřesnění znalců týkalo celých pneumatik u vjezdu do areálu, ne drti u zdi. Znalkyně, o jejíž posudek se jednatel opíral, závěrům ústavu při výslechu nic nevytkla, ani na přímý dotaz.

Porucha dopravníku tedy požár jen zažehla. Požár, který zničil halu, umožnila hromada hořlavého materiálu tam, kde podle schválené dokumentace být neměla.

Ostatní námitky

Jednatel měl ještě tři námitky. Okresní soud prý po jiném požáru obžalovaného zprostil. Trestní právo má být až poslední možnost. A nakladač, za který má platit, byl zničený už před požárem. První námitka podle Nejvyššího soudu jen opakovala to, co soudy už odmítly. Druhou jednatel nijak nerozvedl. K nakladači soud připomněl, že firma sama po něm dřív v jiném řízení chtěla náklady na jeho opravu, takže v době požáru nebyl zcela zničený. Hlavně ale šlo o námitku, která do dovolání nepatří.

Nejvyšší soud dovolání odmítl. Jednatel v něm napadal hlavně zjištěné skutky a postup soudů, a to pod důvod, o který dovolání opřel, nespadá.

Co platí dnes

Pravidlo, které jednatel porušil, platí beze změny. Podle § 30 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. musí být při užívání stavby zachována úroveň požární ochrany vyplývající z technických podmínek, podle kterých byla stavba navržena, provedena a začala se užívat. Znění z roku 2017 platí dodnes, novela z roku 2023 ho nezměnila.

Požárně bezpečnostní řešení pořád prokazuje shodu stavby s technickými podmínkami. Říká to § 40 odst. 2 zákona o požární ochraně a obsah řešení upravuje § 41 vyhlášky č. 246/2001 Sb., od 1. ledna 2026 v novém znění.

Trestní sazba je stejná, hranice škody se zvedla. Za tento čin hrozí dál dva až osm let. Od 1. ledna 2026 zmizel z § 273 odst. 3 peněžitý trest, trestní zákoník ho ale nově dovoluje uložit za jakýkoli trestný čin. Škoda velkého rozsahu začíná od 1. října 2020 na 10 milionech korun místo pěti. I dnes by škoda 54 milionů byla škodou velkého rozsahu.

Péče řádného hospodáře. Obecně ji vymezuje § 159 občanského zákoníku: kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se vykonávat ji s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo této péče schopen není, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

Vedle trestu hrozí firmě pokuta od hasičů. Zákon o požární ochraně ukládá firmám a podnikajícím fyzickým osobám stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností. Hasičský záchranný sbor kraje může za jejich porušení uložit pokutu až 250 000 Kč, u činností se zvýšeným požárním nebezpečím až 500 000 Kč a u vysokého nebezpečí až 1 000 000 Kč.

Co z toho plyne pro vás

Požárně bezpečnostní řešení není papír do šuplíku. Je to popis toho, jak smíte budovu užívat, včetně toho, kde smí ležet hořlavý materiál. Jakmile začnete skladovat jinde nebo jinak, užíváte stavbu jinak, než jak ji někdo posoudil. Když si nejste jistí, co v řešení vaší haly stojí, přečtěte si ho dřív, než to za vás udělá znalec.

Odborník vás nevyviní, když se od jeho řešení odchýlíte. Jednatel tady udělal správnou věc, řešení si nechal zpracovat odbornou firmou. Pak se ale choval, jako by neexistovalo.

Co neřeknete zpracovateli, to neposoudí. Skládka venku nebyla v zadání, a proto nebyla ani v řešení. Když zadání vynechá skladování, logistiku nebo to, co „se nějak vyřeší za provozu“, dostanete řešení pro jiný provoz, než jaký skutečně vedete.

Hlídejte místa, kde se materiál hromadí. Výsypky dopravníků, konce linek, prostor u vrat. V tomhle případě se měl materiál z plochy pod dopravníkem co nejrychleji odvážet, a místo toho se u stěny na pokyn vedení skladoval. Když kontroluji provoz, dívám se právě na tahle místa a na to, jestli má odvoz někdo na starosti.