Levné sklo v obráběcím centru: odsouzen i po Ústavním soudu

Co se stalo

Ve firmě stálo multifunkční obráběcí centrum. Pracovní prostor stroje uzavírají dveře s pozorovacím okénkem. Okénko tvoří akrylátová deska, perforovaná ocelová mřížka a hlavně nárazuvzdorné okno, které má zadržet obrobek nebo nástroj, když se při obrábění utrhne. Výrobce předepsal okno složené z tvrzeného skla, vzduchové mezery a patnáctimilimetrové vrstvy polykarbonátu. Podle normy a certifikátu výrobce zadrží náraz o energii až 8 000 joulů, což je nejvyšší třída ochrany průzoru.

V roce 2011 se vnitřní vrstva okénka poškodila tak, že přes ni nebylo vidět. Zajistit nápravu měl vedoucí výroby. Nejdřív se u autorizovaného servisu dozvěděl cenu originálu a termín dodání. Pak nechal okno nahradit u běžného sklenáře, za zlomek ceny. V roce 2013 týž sklenář vnitřní část okénka vyměnil znovu. Do stroje se tak dostalo vrstvené sklo určené pro stavebnictví, dvě tabule netvrzeného skla spojené fólií. Podle normy pro taková skla stačí, když vydrží náraz 300 až 350 joulů. Originál vydrží zhruba 27krát víc.

V červenci 2015 se při obrábění hliníkové příruby kvůli vnitřní vadě materiálu utrhla čelist sklíčidla. Obrobek, ulomená čelist, nebo obojí narazily do okénka a prorazily sklo. Ocelová mřížka se prohnula asi o šest centimetrů. Pracovník obsluhy měl v tu chvíli čelo přitisknuté na okénko, přestože byl poučen, že má od něj držet odstup nejméně 20 centimetrů. Utrpěl těžká zranění hlavy, kterým podlehl.

Jak soudy rozhodly

Okresní soud v Kolíně v prosinci 2017 uznal vedoucího výroby vinným přečinem usmrcení z nedbalosti a uložil mu deset měsíců odnětí svobody s podmíněným odkladem na třicet měsíců. Krajský soud v Praze odvolání zamítl a Nejvyšší soud v září 2018 odmítl dovolání.

V červnu 2020 Ústavní soud všechna tři rozhodnutí zrušil. Soudy podle něj nezjistily, jestli by k smrti došlo i s originálním oknem, a návrh obhajoby na takové zkoumání odmítly. Okresní soud pak dokazování doplnil a v březnu 2022 rozhodl znovu, se stejným výrokem o vině i trestu. Krajský soud v Praze v červnu 2022 odvolání zamítl a Nejvyšší soud v listopadu 2022 odmítl dovolání jako zjevně neopodstatněné. Další ústavní stížnost Ústavní soud v prosinci 2023 odmítl. Od úrazu k pravomocnému trestu uběhlo skoro sedm let.

Co vedoucí výroby zanedbal

Nejvyšší soud výslovně uvedl, že vedoucímu výroby soudy nevytýkaly porušení konkrétního právního nebo bezpečnostního předpisu. Vytkly mu, že nezachoval opatrnost přiměřenou okolnostem, tedy takovou, jakou lze čekat od rozumného člověka. Podle soudů:

• o výměně rozhodl a zařizoval ji sám a znal riziko, kterému je obsluha u okénka při poruše vystavená;
• měl k dispozici manuál, z něhož šlo zjistit, jaké speciální okno stroj potřebuje, a na štítku stroje byl výrobce oken i kontakt na autorizovaný servis;
• objednal sklo u běžného sklenáře bez ohledu na jeho kvalifikaci, bez ohledu na bezpečnostní parametry skla a bez prohlášení o shodě;
• stav neřešil ani později, když stroj opakovaně servisovala autorizovaná firma.