Levné sklo v obráběcím centru: odsouzen i po Ústavním soudu

Proč Ústavní soud první odsouzení zrušil

Obhajoba od začátku tvrdila, že i originální okno by se mohlo prohnout zhruba o dva centimetry. Znalec z oboru zdravotnictví přitom řekl, že i takový průhyb by byl pro člověka s hlavou u okénka smrtelný. Okresní soud v prvním kole odmítl nechat spočítat, jakou energií obrobek do okna narazil. Podle něj by si takový posudek vyžádal „neúměrné zatížení trestního řízení s nejistým výsledkem“.

Ústavní soud v tom viděl porušení práva na spravedlivý proces a presumpce neviny. Vytkl soudům hlavně čtyři věci:

• Nepřesně vyložily znalce. Znalec z oboru sklo dvoucentimetrovou deformaci nevyloučil, okresní soud přesto napsal, že jeho závěr je jednoznačný.
• Odmítly důkaz, který mohl pochybnost odstranit. Když nejde nehodu nasimulovat, dá se sílu nárazu aspoň vypočítat. Pochybnost, kterou lze odstranit dalším důkazem, nesmí soud odbýt odkazem na zatížení řízení.
• Vinu fakticky postavily na normách a manuálu. Česká technická norma podle zákona není obecně závazná. Samotné porušení požadavků výrobce ještě podle Ústavního soudu trestný čin nezakládá. Zavinění nelze dovozovat jen z toho, že nastal následek.
• Nezjišťovaly podíl pracovníka. Okresní soud uznal, že pracovník nedodržel odstup od okénka, ale nezjišťoval, jak velký byl jeho podíl. Nebylo tak jasné, jestli by k smrti vedlo samo slabé sklo, nebo až nedodržený odstup.

Ústavní soud zároveň výslovně připustil, že se původní závěry mohou nakonec ukázat jako správné. Soudy je jen musí prokázat bez pochybností.

Co ukázalo doplněné dokazování

V novém řízení soudy zjistily, jaké otáčky byly na stroji nastavené: 1 200 za minutu. Nešlo jen o odhad svědka, ale o údaj z operační historie stroje, který obsluha nemohla změnit, a zároveň o nejvyšší dovolené otáčky sklíčidla. Znalecký ústav z toho spočítal, že obrobek a čelist mohly na okno působit energií nejvýš zhruba 6 444 joulů. Soud přitom vycházel z verze pro vedoucího výroby nejpříznivější, tedy že obrobek i čelist narazily do okna současně.

Originální okno je stavěné na 8 000 joulů. Podle znalce z oboru sklo by se v něm tvrzené sklo rozbilo na drobné kousky, polykarbonát by náraz udržel a mřížka by se prohnula asi o milimetr. Druhý znalec z oboru sklo usoudil, že by se neprohnula vůbec. Pracovník prodejce stroje k tomu vypověděl, že nástroj nebo obrobek uvnitř centra vylétne běžně, a když je ve dveřích bezpečnostní sklo, nic se nestane. Prohnutou mřížku nikdy neviděl. Soudy uzavřely, že s originálním oknem by pracovník mohl být zraněn, ale nezemřel by.

Obrana: výrobci přehánějí, zkuste originál ostřelovat

Obhajoba napadla i to, že odolnost originálního okna stojí na údajích výrobce. Podle ní je všeobecně známé, že výrobci kvalitu svých výrobků nadhodnocují. Navrhla proto pokus: nechat originální sklo ostřelovat za účasti Vojenského technického ústavu.

Nejvyšší soud námitku odmítl. Takto obecná výhrada podle něj nemůže zpochybnit závěry, které se opírají o konkrétní zjištění znalců a odpovídají technickým normám, listinám i výpovědím svědků. Odolnost originálu byla podle soudu ověřena „s praktickou jistotou“. Pokus, který by podle odborníků nešlo reálně provést, zamítl okresní soud důvodně jako nadbytečný.

Obrana: sklenář mě neupozornil

Vedoucí výroby tvrdil, že se choval opatrně. Sklenář zakázku nevrátil a neupozornil ho, že se sklo do obráběcího stroje nehodí. Pochybnost, že by nové sklo mohlo někoho ohrozit, prý proto neměl, jinak by zajistil originál.

Nejvyšší soud odpověděl, že každému rozumnému člověku v jeho situaci muselo být jasné, že výměnu okna obráběcího centra nemůže jen tak svěřit obyčejnému sklenářství. Zvlášť když znal práci stroje a věděl od autorizovaného servisu, co originál stojí a kdy ho dodají. Podle soudu „přinejmenším vědět měl a mohl“, že může způsobit smrt. To stačí pro nevědomou nedbalost.

Spoluzavinění pracovníka

Že pracovník obsluhy měl hlavu opřenou o okénko, soudy nezpochybnily. Nejvyšší soud připustil, že k následku přispělo jeho chování i vada materiálu sklíčidla. Příčinnou souvislost to ale nepřerušilo. Jednání vedoucího výroby tak zůstalo příčinou, bez které by k smrti nedošlo.

Co platí dnes

Povinnost chránit obsluhu stroje se nezměnila. Soudy následující ustanovení v rozhodnutích nepoužily, jde o dnešní rámec. Zákon č. 309/2006 Sb. v § 4 od roku 2011 beze změny ukládá zaměstnavateli, aby stroje byly vybavené ochrannými zařízeními a pravidelně a řádně udržované. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. od vydání novelizováno nebylo. Zařízení se má používat v souladu s provozní dokumentací a součástí průvodní dokumentace jsou i pokyny pro výměnu částí zařízení. Ochrana proti vymrštěným předmětům je povinná a ochranné zařízení musí mít pevnou konstrukci odolnou proti poškození. Péče o bezpečnost práce je podle § 101 zákoníku práce součástí pracovních povinností vedoucích na všech stupních řízení.

Norma sama povinnost nezakládá. Věta zákona o technických požadavcích na výrobky, že česká technická norma není obecně závazná, platí dodnes. Soudy normy zmiňovaly, měřítko opatrnosti ale Nejvyšší soud postavil na tom, co lze čekat od rozumného člověka.

Sazba se nezměnila. Za usmrcení z nedbalosti bez dalších okolností hrozí dál až tři roky nebo zákaz činnosti. Od roku 2022 nesmí být zkušební doba u podmíněného trestu kratší než uložený trest. Tady by to nic nezměnilo.

Co z toho plyne pro vás

Ochranný díl stroje není spotřební materiál. Kryt, okno, zábrana nebo pojistka se mění za originál, nebo za díl, u něhož máte doloženo, že parametry odpovídají požadavkům výrobce. Levnější náhrada bez dokladu je rozhodnutí, které si soud později přečte.

Kdo výměnu zadává, za ni odpovídá. Sklenář, zámečník nebo jiný dodavatel dodá, co si objednáte. Jeho mlčení vás samo nevyviní. Když při výměně zjišťuji, co má díl umět, dívám se do návodu stroje a na štítek, ne do katalogu dodavatele.

Starou chybu nesmaže čas. Neoriginální zasklení bylo ve stroji od roku 2011, naposledy vyměněné v roce 2013, a prošlo několika servisy. Nejvyšší soud vytkl i to, že vedoucí výroby stav neřešil ani při nich. Když přebírám provoz, ptám se, které ochranné díly se kdy měnily a za co.

Chyba obsluhy vás nemusí zachránit. Pracovník porušil pokyn o odstupu od okénka a soudy to uznaly. Rozhodující ale bylo, že ochranu, která ho měla chránit, nahradilo něco slabšího.