Mistr kolejové čety sám jako hlídka: souhrnný trest 3,5 roku

Co se stalo

Ve středu 20. října 2010 odpoledne pracovalo pět dělníků kolejové čety stavební firmy pod vedením mistra na dvoukolejné trati mezi dvěma stanicemi. Firma tam na základě smlouvy o dílo s provozovatelem dráhy odstraňovala štěrk u spodní části kolejnic. Vlaky přitom po obou kolejích jezdily nesníženou rychlostí, až 110 km/h.

Mistr byl vedoucím práce a zároveň jedinou bezpečnostní hlídkou, která měla dělníky včas varovat před přijíždějícím vlakem. Místo práce řádně neoznámil zaměstnanci dráhy, který v tom úseku řídil provoz. Neurčil dostatečný počet bezpečnostních hlídek, neustanovil předsunutou hlídku a pracoviště nezabezpečil ani jinak. Jako hlídka nestál dost daleko od čety: opustil své stanoviště a přiblížil se k místu práce, odkud kvůli špatnému výhledu nemohl varovat včas.

Kolem 14:28 projel zatáčkou doleva vlak EuroCity. Srazil dva dělníky, oba na místě zemřeli. Strojvedoucí srážce nemohl zabránit ani rychlobrzdou.

Jak soudy rozhodly

Okresní soud v Litoměřicích uznal mistra v červenci 2013 vinným přečinem usmrcení z nedbalosti. Uložil mu souhrnný trest odnětí svobody na tři a půl roku se zařazením do věznice s dohledem a zákaz řízení motorových vozidel na dva roky. Souhrnný proto, že mistra v dubnu 2013 odsoudil trestním příkazem jiný okresní soud. Soud výrok o trestu z něj zrušil a uložil jeden trest, který zahrnuje i toto odsouzení. Tři a půl roku tedy nejsou trest jen za smrt dvou dělníků. Za usmrcení z nedbalosti, při kterém pachatel hrubě poruší zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy a způsobí smrt nejméně dvou lidí, stanoví trestní zákoník tři až deset let.

Krajský soud v Ústí nad Labem odvolání zamítl. Nejvyšší soud v listopadu 2015 odmítl dovolání jako zjevně neopodstatněné. Trest sám nepřezkoumával, protože mistr proti němu nic konkrétního nenamítal. Ústavní soud stížnost v květnu 2016 odmítl (III. ÚS 554/16).

V mém přehledu pravomocných odsouzení vedoucích a zaměstnavatelů z databáze Nejvyššího soudu je to výjimka: pracovní úraz tu jen vzácně skončil nepodmíněným trestem odnětí svobody. Věci, které skončily bez dovolání, přehled nezachycuje.

Co měl mistr udělat

Soudy mu vytkly porušení § 3 odst. 1 a § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb. a řady článků předpisu Op 16, služebního předpisu provozovatele dráhy o bezpečnosti práce. Podle nich měl jako vedoucí práce a bezpečnostní hlídka:

• oznámit druh a místo práce zaměstnanci dráhy, který v úseku řídil provoz, a označit pracoviště na trati varovnými návěstidly;
• určit dost bezpečnostních hlídek, pokud sám bezpečnost zajistit nemohl nebo četa pracovala na delším úseku, a při omezeném rozhledu nebo snížené viditelnosti i předsunutou hlídku;
• rozmístit hlídky tak, aby vlak viděly včas: nejméně na 300 m tam, kde vlaky smějí jet nejvýš 60 km/h, a nejméně na 500 m při vyšší rychlosti;
• jako hlídka stanoviště neopustit, dokud práce nebyla přerušena nebo skončena, četu včas a spolehlivě varovat signálem „Vlak se blíží“ a „Vykliďte pracovní místo“, přesvědčit se, že prostor, kudy projíždí vlak, je volný, a na vícekolejné trati sledovat i sousední koleje na obě strany;
• mít přehled o dopravní situaci před prací i během ní, s přesnými hodinkami a seznamem vlaků;
• dbát na zákaz zdržovat se v koleji, který platí i tehdy, když jede vlak po sousední koleji.