Nový vzor lékařského posudku od roku 2026: žádost a posudek jsou jeden dokument

Od 1. ledna 2026 stanoví vyhláška č. 79/2013 Sb., ve znění vyhlášky č. 449/2025 Sb., vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci. Vzor je závazný co do obsahu, ne graficky: vlastní hlavička, jiné rozvržení i jiné písmo jsou v pořádku, chybějící nebo přebývající náležitost není.

Největší praktická změna je ale jinde než v grafice. Žádost o posouzení a posudek už nejsou dva samostatné papíry, ale jeden formulář s dělenou odpovědností. Zaměstnavatel vyplní první část a předá ji, lékař doplní druhou.

1. Kdo vyplňuje které části

Ta první řádka je důvod, proč se posudky vracejí. Za údaje o práci a o rizicích odpovídá zaměstnavatel, ne lékař. Lékař posuzuje to, co dostane popsané. Pokud je popis vágní, je vágní i posudek.

2. Část 7 je páka, kterou řídíte obsah posudku

Nejpodceňovanější kolonka celého formuláře se jmenuje „další skutečnosti rozhodné pro posouzení zdravotní způsobilosti“. Vypadá jako prostor na poznámku a většinou zůstává prázdná.

Přitom je to jediné místo, kde zaměstnavatel může lékaři sdělit, co konkrétně potřebuje posoudit. Lékař posuzuje způsobilost ke konkrétním činnostem, ne k názvu pozice. Rozdíl vypadá takhle:

• Bez části 7: „skladník“. Posudek řekne, že je způsobilý ke své práci, a nikdo neví, co to znamená.
• S částí 7: „ruční manipulace s břemeny do 25 kg, obsluha motorového vozíku, práce v chladu do 4 °C, občasná práce ve výšce do 3 m ze žebříku“. Posudek řekne totéž, ale k tomuhle výčtu, a při sporu je z čeho vycházet.

Stejně tak sem patří upozornění na to, že práce zahrnuje řízení firemního vozidla, směnnost, práci o samotě nebo použití ochranných prostředků, které samy o sobě zatěžují, například filtrační polomaska.

3. Čtyři chyby, které formulář zdrží

1. Obecně popsané pracovní činnosti. „Práce ve skladu“ je nejčastější důvod, proč se posudek předělává.
2. Vypsané faktory v kategorii 1. Do tabulky rizikových faktorů patří jen faktory zařazené do kategorie 2, 2R, 3 nebo 4.
3. Rodné číslo. Vzor ho nezná. Požaduje jméno, datum narození a adresu trvalého pobytu.
4. Datum konce platnosti posudku. Není náležitostí a neuvádí se. Platnost plyne ze lhůty pro další prohlídku.

4. Jaký smí být posudkový závěr

Závěry nejsou libovolné. § 43 odst. 3 zákona č. 373/2011 Sb. říká, že ze závěru musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou, případně zda pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost.

V praxi dělá nejvíc potíží třetí varianta. „Způsobilá s podmínkou“ znamená, že podmínka musí být v posudku uvedena a zaměstnavatel ji musí umět splnit. Podmínka typu „práce bez zvedání břemen nad 15 kg“ je pokyn, který se promítne do organizace práce, ne do šanonu.

5. Kdy posudek nabývá právních účinků

Tady se ztrácí nejvíc času a většina firem o tom neví.

Lhůta pro vydání. Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb. musí být posudek vydán nejdéle do 10 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti. U posudku o nemoci z povolání je lhůta 45 pracovních dnů.

Předání. § 44 odst. 1 ukládá poskytovateli zajistit neprodleně prokazatelné předání. Prokazatelným předáním se podle § 44 odst. 2 rozumí převzetí stvrzené podpisem s uvedením data, doručení poštou s doručenkou, nebo elektronické doručení podepsané uznávaným způsobem. Posudek se považuje za předaný i tehdy, když ho oprávněná osoba odmítne převzít nebo převzetí stvrdit; lékař to zaznamená do dokumentace a záznam podepíše spolu s dalším zdravotnickým pracovníkem.

Přezkoumání. Podle § 46 odst. 1 lze do 10 pracovních dnů od prokazatelného předání podat návrh na přezkoumání posudku. Do uplynutí té lhůty posudek zpravidla nenabývá právních účinků, takže u vstupní prohlídky nový člověk čeká.

Zkratka, která je přímo v zákoně. Vzdají-li se oprávněné osoby podle § 46 odst. 1 práva na přezkoumání, nastávají právní účinky posudku podle § 44 prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy tak učinila poslední z nich. Není to tedy okamžitě, ale místo dvou týdnů jde o jeden den.

Firmy, které nabírají pravidelně, mají prohlášení o vzdání se práva připravené rovnou u posudku, aby ho obě strany podepsaly na místě.

6. Lhůty periodických prohlídek celé

Ze lhůt se plánuje, takže je užitečné mít je pohromadě. Vyplývají z § 11 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Tři poznámky, které z tabulky nejsou vidět:

• U kategorií 1 a 2 se prohlídka provádí, jen pokud ji zaměstnavatel nebo zaměstnanec písemně vyžadují. Není to automatická povinnost.
• Zkrácená lhůta pro zaměstnance od 50 let se poprvé použije v návaznosti na předchozí periodickou prohlídku, ne hned po dovršení věku.
• Odstavce 2 a 3 se nepoužijí, pokud jiný právní předpis nebo příloha č. 1 vyhlášky stanoví jinak (§ 11 odst. 4). Typicky jde o řidiče, práce ve výškách a další činnosti z přílohy.

Podle § 11 odst. 5 se periodické prohlídky provádějí i u prací stejného druhu konaných na dohody mimo pracovní poměr, jde-li o práci v profesním riziku nebo o rizikovou práci, případně když je někdo vyžádá.

7. Prohlídku lze provést až o tři měsíce dřív

Praktický detail, který ušetří nervy na konci roku: podle § 43 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb. lze lékařskou prohlídku pro účely posouzení dalšího trvání způsobilosti provést nejdříve 90 dnů před koncem platnosti dosavadního posudku, přičemž časová platnost dosavadního posudku se nemění.

To znamená, že prohlídky jdou shlukovat do jednoho termínu pro celou skupinu lidí, aniž by se komukoli zkrátila lhůta. Výjimkou je situace, kdy lékař zjistí změnu zdravotního stavu vedoucí k závěru o dlouhodobém pozbytí způsobilosti.

8. Kdy se mimořádná prohlídka vůbec provádí

Protože část 10 formuláře na mimořádnou prohlídku míří, vyplatí se vědět, kdy se nařizuje. Vyhláška to dělí do dvou skupin.

§ 12 odst. 1 vyjmenovává důvody plynoucí ze stavu věcí:

• důvodný předpoklad, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci,
• zařazení zaměstnance k dosud nezohledněnému rizikovému faktoru,
• zvýšení míry rizika již zohledněného rizikového faktoru,
• převedení na jinou práci, která se vykonává za odlišných podmínek, než ke kterým byla způsobilost posouzena; odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů.

§ 12 odst. 3 pak přidává dva důvody procesní: žádost předloženou zaměstnavatelem z vlastního podnětu nebo z podnětu zaměstnance, a informaci ošetřujícího lékaře o důvodném podezření, že změnou zdravotního stavu došlo ke změně způsobilosti.

Druhý z nich je v praxi nejméně známý. Ošetřující lékař zaměstnance, tedy praktik nebo specialista, může poskytovateli pracovnělékařských služeb takovou informaci sdělit, a tím se mimořádná prohlídka spustí bez podnětu firmy.

Nejčastější přehlédnutí se ale týká prvních dvou bodů z odstavce 1. Když se na pracovišti změní technologie, přibude nová látka nebo se zvýší expozice hluku, není to jen věc kategorizace. Je to důvod k mimořádné prohlídce, protože dosavadní posudek se vyjadřoval k jiným podmínkám.

9. Rozsah mimořádné prohlídky rozhoduje o lhůtníku

Část 10 se vyplňuje jen u mimořádné prohlídky a vypadá jako formalita. Není. Určuje, jestli se má v evidenci posunout termín příští periodické prohlídky.

Bez tohoto údaje zaměstnavatel neví, jestli má termín posunout, a lhůtník se rozejde se skutečností.

10. Kdy se výstupní prohlídka musí provést

Výstupní prohlídka se podle § 13 odst. 1 provádí za účelem zjištění zdravotního stavu v době ukončení výkonu práce, s důrazem na změny, u kterých lze předpokládat souvislost s vykonávanou prací.

§ 13 odst. 2 pak určuje, kdy je povinná. Vždy při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu, pokud:

• zaměstnanec vykonával práci zařazenou v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté,
• byla u něj v době výkonu práce u současného zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají, nebo
• utrpěl u současného zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla nejméně dvakrát uznána dočasná pracovní neschopnost, případně bylo provedeno nové bodové ohodnocení.

Dále se provádí před převedením na jinou práci nebo před změnou druhu práce, jde-li o ukončení práce rizikové, a tehdy, stanoví-li tak jiný právní předpis.

Ta druhá věta se přehlíží skoro vždy. Výstupní prohlídka není jen záležitost odchodu ze zaměstnání. Když člověk přestává dělat rizikovou práci a zůstává ve firmě na jiné pozici, provádí se taky.

Potvrzení o provedení se podle § 13 odst. 2 předává posuzované osobě i tomu, kdo o prohlídku požádal, a kopie se zakládá do zdravotnické dokumentace pracovnělékařských služeb.

11. Výstupní prohlídka do posudku nepatří

O výstupní prohlídce se lékařský posudek nevydává a neuvádí se posudkový závěr. Vydává se potvrzení podle § 17a, což je samostatný dokument. Kdo do posudku vyplní výstupní prohlídku, vyrobí papír, který neodpovídá ničemu.

Potvrzení má podle § 17a vlastní náležitosti. Patří do nich identifikační údaje zaměstnavatele, identifikační údaje posuzované osoby (jméno, datum narození, adresa trvalého pobytu, u cizince místo pobytu na území České republiky), údaje o dosavadním pracovním zařazení, o druhu a režimu práce, o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní vykonávané práci a o míře těchto faktorů vyjádřené kategorií práce, dále údaj o době expozice příslušnému rizikovému faktoru, pokud ho zaměstnavatel v žádosti uvede, a identifikační údaje poskytovatele včetně razítka.

Poslední jmenovaná položka stojí za pozornost. Doba expozice se do potvrzení dostane jen tehdy, když ji zaměstnavatel uvede v žádosti. Pro pozdější posuzování nemoci z povolání je to přitom klíčový údaj, a když v potvrzení chybí, dohledává se po letech z docházky a z kategorizace.

Výstupní prohlídka se provádí vždy při ukončení pracovněprávního vztahu u prací v kategorii 2R, 3 a 4, při uznané nemoci z povolání nebo jejím ohrožení, a po pracovním úrazu, v souvislosti s nímž byl člověk nejméně dvakrát uznán dočasně práce neschopným.

12. Kde vzor z přílohy č. 2 neplatí

Na konci § 16 odst. 2 je věta, která se snadno přehlédne: vzor neplatí pro lékařské posudky o zdravotní způsobilosti k práci, jsou-li požadavky k posouzení upraveny jinými právními předpisy.

Prakticky to znamená, že u některých činností se posudek vydává podle vlastní úpravy a formulář z přílohy č. 2 se nepoužije. Týká se to zejména řidičů, u nichž posuzování zdravotní způsobilosti upravuje zákon o silničním provozu a jeho prováděcí vyhláška, a dalších činností se zvláštní úpravou.

Chyba, která z toho plyne, je předvídatelná: firma přejde na nový spojený formulář plošně a použije ho i tam, kde platí zvláštní předpis. Posudek pak nemá náležitosti, které po něm chce ta zvláštní úprava.

13. Co udělat teď

1. Vyměnit formuláře. Všechny starší firemní žádosti o prohlídku jsou po 1. 1. 2026 k ničemu, protože neobsahují náležitosti spojeného vzoru.
2. Projít popisy prací. Co se posílá v částech 4 a 7, rozhoduje o použitelnosti posudku. Vyplatí se popisy připravit jednou pro každou profesi a pak je jen dosazovat.
3. Srovnat kategorie ve formuláři s rozhodnutím o kategorizaci. Faktory v kategorii 1 se neuvádějí.
4. Připravit prohlášení o vzdání se práva na přezkoumání pro případy, kdy nový člověk nastupuje hned.
5. Projít lhůtník podle tabulky výše a využít možnost provést prohlídku až 90 dnů předem, aby šly termíny shlukovat.

14. Co dělá z formuláře použitelný podklad pro nemoc z povolání

Posudky a potvrzení se zakládají a po letech se z nich rekonstruuje, čemu byl člověk vystaven. Když se pak řeší nemoc z povolání, rozhoduje, co v nich bylo napsáno v době, kdy práce probíhala. Zpětně už to nikdo nedoplní.

Tři údaje, které se v provozu vyplňují nejhůř a přitom váží nejvíc:

1. Kategorie práce podle jednotlivých faktorů. Nikoli souhrnná kategorie pracovní pozice, ale rozpad na faktory. Z formulace vyhlášky u potvrzení o výstupní prohlídce je to zřejmé: požaduje míru rizikových faktorů vyjádřenou kategorií podle jednotlivých rozhodujících faktorů.
2. Doba expozice. Do potvrzení o výstupní prohlídce se dostane jen tehdy, uvede-li ji zaměstnavatel v žádosti. Není to povinná položka, ale je to ta, kterou po letech nikdo nedohledá.
3. Konkrétní popis činností. Tentýž popis z části 7, který zrychluje vydání posudku, slouží i tady. Z věty „skladník“ se za deset let nedá vyčíst nic.

Vyplatí se proto brát formulář ne jako překážku před nástupem, ale jako záznam o podmínkách práce, který firmu chrání stejně jako zaměstnance. Náklad je jedno odpoledne strávené nad popisy profesí, užitek se projeví až v okamžiku, kdy je pozdě ho vytvářet.

15. Jak to napojit na kategorizaci

Formulář má v části 5 kolonku pro zařazení práce do kategorie a ta musí odpovídat rozhodnutí krajské hygienické stanice, respektive oznámení u kategorie druhé. Rozchod mezi kategorizací a tím, co se posílá lékaři, je jedna z věcí, které se při kontrole poznají okamžitě, protože se porovnávají dva dokumenty téže firmy.

Praktický postup je jednoduchý: kategorizace je zdroj, formulář je odběratel. Když se kategorizace mění, projdou se i vzorové popisy pro prohlídky. Když se mění technologie, mění se obojí a k tomu přibývá důvod k mimořádné prohlídce podle § 12 odst. 1 písm. b) nebo c).

16. Časté dotazy

17. Kde se to dá ověřit

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, zejména § 42 až § 46. Vyhláška č. 79/2013 Sb. ve znění vyhlášky č. 449/2025 Sb., zejména § 11 až § 13, § 15, § 16 a § 17a a přílohy č. 1 a č. 2. Kategorizaci prací upravuje zákon č. 258/2000 Sb. a vyhláška č. 432/2003 Sb.