Home office a BOZP: kdy je úraz v kuchyni pracovní a kdy ne
Práce z domova má v zákoníku práce tři odstavce a o bezpečnosti práce v nich není ani slovo. Povinnosti zaměstnavatele přitom nekončí u dveří cizího bytu, jen do nich nesmí. Rozebral jsem, co musí být v dohodě, kolik činí paušál a co pokrývá, co zaměstnavatel smí ověřovat a co ne, kde končí jeho odpovědnost za elektřinu a spotřebiče, kdo odpovídá za požární ochranu v bytě a hlavně, kdy je úraz doma pracovní. Na to poslední existuje odpověď přímo v § 274 zákoníku práce a ve dvou rozsudcích Nejvyššího soudu: uklouznutí cestou pro sklenici vody během práce a opaření při vaření oběda se posuzují každé jinak.
Číselníky portálu SÚIP: seznam, který nevidíte, a co v něm doopravdy je
Od 1. ledna 2026 se záznam o pracovním úrazu posílá přes portál SÚIP a činnost, při které k úrazu došlo, se v něm nedá napsat. Vybírá se ze seznamu, který ale portál nikde neukáže. Stáhl jsem ho, spočítal a porovnal s evropskou metodikou. Vyšlo z toho 227 položek, ze kterých 78 nepopisuje činnost, ale odpověď „něco ze skupiny“, jedenáct dvojic položek má stejný název odlišený tečkou navíc a ruční manipulace s břemenem v seznamu není vůbec, ačkoli v evropské metodice má tři samostatné kódy.
Co se ve školství mění k 1. 9. 2026: nový záznam o úrazu žáka, chemie podle vyhlášky 121/2026 a to nejdůležitější, co se nezměnilo
K prvnímu září 2026 nabyly účinnosti dvě věci naráz: nový vzor formuláře záznamu o úrazu dítěte, žáka a studenta a zcela nová vyhláška o nakládání s chemickými látkami ve školách. Obě se týkají každé mateřské, základní i střední školy v zemi a obě se dají zvládnout za odpoledne. Nejdůležitější věc na celém školním roce je ale ta, která se nezměnila: prováděcí vyhláška, kterou školský zákon slibuje od roku 2004 a která má stanovit opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, dodnes nevyšla. Rozsah těch opatření si tedy musí stanovit škola sama, vlastním vnitřním předpisem, a při sporu o odškodnění se soud ptá právě po něm.
Devadesát pět procent českých pracovních úrazů má stejnou příčinu. To není zjištění, to je prázdná kolonka
V roce 2024 se v Česku stalo 35 874 pracovních úrazů s neschopností delší než tři dny. U 34 163 z nich, tedy u 95,2 procenta, uvedl zaměstnavatel do záznamu stejnou příčinu: špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko. U smrtelných úrazů je to 85,8 procenta. Kategorie, která pokryje pětadevadesát případů ze sta, ale žádnou informaci nenese, a jmenuje se tak, že ukazuje na toho, kdo riziko odhadoval. Ještě zajímavější je, co v té tabulce chybí. Nesprávnou organizaci práce uvedli zaměstnavatelé za celý rok v celé republice 36krát. Chybějící ochranná zařízení 15krát. Nedostatek kvalifikace a zácviku třikrát. Tenhle text rozebírá, odkud se ten číselník vzal, proč je jeho nejpoužívanější kolonka ve skutečnosti přiznáním zaměstnavatele, jak stejnou věc řeší evropská statistika, a co by muselo šetření úrazu obsahovat, aby z něj šlo něco vyčíst.
1 284 dní bez úrazu neznamená nic. Spočítal jsem, co ta tabule na vrátnici doopravdy říká
Na vrátnicích visí tabule s počtem dní bez úrazu. V prezentacích se ukazují křivky úrazovosti s jedním desetinným místem. Na tom čísle visí odměny vedoucích, výběrová řízení i rozhodnutí, jestli se do bezpečnosti bude investovat. Zkusil jsem to spočítat a vyšly z toho dvě nepříjemné věci. Zaprvé, u padesátičlenné strojírny je 1 284 dní bez úrazu výsledek, který nastane náhodou s pravděpodobností 9,3 procenta, tedy u každé jedenácté firmy, která neudělala vůbec nic. U desetičlenné firmy je nula dokonce ten nejpravděpodobnější výsledek. Zadruhé, podle evropského odhadu se v Česku do statistiky dostane zhruba čtvrtina úrazů, takže i ta nula vzniká na datech, kterým chybí tři čtvrtiny. V článku je celý model, srovnání s americkým výzkumem na datech deseti organizací za patnáct let a návrh, co měřit místo toho.
Zachycení rotujícím strojem: vlasy, šperky, rukavice a montérky u soustruhu, vrtačky, frézky i flexy
Sklíčidlo soustruhu při šesti stech otáčkách za minutu udělá deset otáček za sekundu. Člověk potřebuje zhruba čtvrt sekundy, aby si vůbec všiml, že se něco děje. Za tu dobu se rukáv, rukavice nebo culík omotají kolem vřetena dvakrát a půl. To je celá fyzika úrazů, na které se v dílnách umírá už sto let a které se každý rok opakují ve stejné podobě: vlasy ve vrtačce, prsten na hřídeli, rukavice na vrtáku, smirkový papír v ruce u soustruhu. Tenhle text bere jeden stroj po druhém, ukazuje, kde chytá, prochází skutečné úrazy z Česka i ze zahraničí, čísla inspekce, a odpovídá na otázky, na které se v dílnách hádá: kdy rukavice ano a kdy ne, jak mají vypadat montérky podle ČSN EN 510, stačí culík, a co soud řekne zaměstnavateli, který rukavice jen mlčky trpěl.
Kniha úrazů od roku 2026: dvanáct údajů, jedna zrušená položka a úrazy, které nikam neposíláte
Nařízení vlády č. 322/2025 Sb. se propíralo hlavně kvůli portálu inspekce práce a patnáctidenní lhůtě. Skoro nikdo si nevšiml, že současně přepsalo obsah knihy úrazů. Povinných údajů je dvanáct místo třinácti, jeden zmizel úplně a klasifikace zranění se přesunula do jiné přílohy. Kdo vede knihu úrazů podle starého vzoru, vyplňuje kolonku, kterou zákon nežádá, a jinou nemá.
První pomoc na pracovišti: od loňska se volá dřív, než se zjišťuje dýchání
Od 30. října 2025 platí nová doporučení pro resuscitaci a při zjištěném bezvědomí mají přednost před zjišťováním dýchání volání tísňové linky. Většina firemních školení i firemních plakátů má pořadí staré. K tomu se v českých textech o první pomoci opakují dvě věci, které nemají oporu: konkrétní poměry proškolených zaměstnanců a odkaz na vyhlášku, která upravuje informační systémy veřejné správy. Tenhle text prochází první pomoc na pracovišti podle platného práva a podle platných doporučení.
Havarijní plány: tři různé agendy, které se pletou do jedné, a jen jedna se týká každého
Havarijní plán podle zákona o prevenci závažných havárií se týká zlomku českých firem. Požární evakuační plán podle vyhlášky č. 246/2001 Sb. se týká mnohem širšího okruhu a má šest přesně daných částí. A povinnost připravit se na mimořádné události a evakuaci podle § 102 odst. 6 zákoníku práce platí pro každého zaměstnavatele bez výjimky. Tenhle text ty tři agendy rozplétá a ukazuje, co z nich se týká vás.
Krev, dušení, popálenina. Co dělat do příjezdu sanitky
U krvácení, dušení i popáleniny rozhodují první minuty, ne lékárnička. Zvládnete to rukama a vodou z kohoutku, i bez kurzu.
BOZP a osobní údaje: o kamerách na pracovišti rozhoduje zákoník práce dřív než GDPR
Když se ve firmě řeší kamery na pracovišti, sáhne se po GDPR. Jenže v Česku rozhoduje nejdřív § 316 zákoníku práce, který sledování zaměstnanců zakazuje, pokud pro ně není závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele. Souhlas zaměstnance to nespraví. Tenhle text prochází osobní údaje, které vznikají v bezpečnosti práce, a říká u každého, kde je hranice.
Odškodňovací komise při pracovním úraze: k čemu je a jak ji vést
Zaměstnanec porušil pravidlo a zranil se. Zaměstnavatel chce odškodnění krátit. Může o tom rozhodnout sám, zákon to nezakazuje. Otázka je, čím to rozhodnutí podloží, když se o něm bude za rok jednat.
Kolega se skácel a nedýchá. Resuscitace krok za krokem
Když kolega nereaguje a nedýchá normálně, má zástavu oběhu. Hned volejte 155 a stlačujte hrudník, operátor vás celou dobu povede.
Jeden dokument, na který 90 % zaměstnavatelů zapomíná po pracovním úraze
Zákon říká, že záznam musíte předat i zaměstnanci, a to prokazatelně. 90 % zaměstnavatelů na to zapomíná — a při spoře o odškodnění to může znamenat prohraný soud. Jak správně předat záznam o úraze a jaký formulář použít.
7 situací z praxe, které skončily úrazem — a jedna věc, která jim mohla zabránit
Každý zaměstnavatel si myslí, že u nás se to nestane. Až do chvíle, kdy sanitka odjíždí z areálu s majáky.
Pracovní úraz 2026: Kompletní průvodce od prvních minut po odškodnění
Pracovní úraz krok za krokem: NV 322/2025 Sb., elektronické hlášení přes portál SÚIP, odškodnění (bod = 481,71 Kč), judikatura NS ČR, sankce až 2 mil. Kč. Kompletní průvodce s aktuální legislativou od 1. 1. 2026.
Pracovní úraz krok za krokem: kompletní průvodce pro zaměstnavatele
Co udělat po pracovním úraze? Od první pomoci přes záznam do knihy úrazů až po hlášení inspekci práce a pojišťovně. Kompletní průvodce krok za krokem pro zaměstnavatele včetně lhůt, formulářů a nejčastějších chyb.
Vedoucí zaměstnanec a BOZP: 5 povinností, které většina vedoucích přehlíží (dokud nepřijde úraz)
Být vedoucí neznamená jen organizovat práci a hlídat termíny. Zákoník práce v § 302 jasně říká, že péče o BOZP je nedílnou součástí povinností každého vedoucího zaměstnance. A to včetně osobní odpovědnosti za následky.
Žebříky: kontrola, evidence a co o pádech opravdu říká statistika
O žebřících se píše, že jsou druhým nejčastějším zdrojem smrtelných pracovních úrazů. Z dat to tak nevyplývá: druhá nejčastější je celá skupina budov, konstrukcí a povrchů s osmnácti případy ze sedmdesáti, a žebříky jsou jen jedna její část vedle střech, schodišť a plošin. To je pořád dost na to, aby se jim někdo věnoval. Tenhle text vznikl sloučením čtyř kratších článků a prochází evidenci, kontroly a to, co pádům skutečně předchází.
Škráblo vás to a jdete dál. To je chyba
Každý úraz v práci patří do knihy úrazů, i škrábnutí bez jediného dne neschopenky. Ohlaste ho mistrovi ještě tu směnu, ne až se to za týden zanítí.