Číselníky portálu SÚIP: seznam, který nevidíte, a co v něm doopravdy je

Tenhle text vznikl z jednoho příspěvku na LinkedIn. Tereza Poracká v něm popsala, jak se snažila nahlásit úraz, ke kterému došlo při manipulaci s odpadem, a jak jí portál na slovo „odpad“ nenabídl nic. Ani na „manipulaci s břemeny“, ani na „přenášení břemen“. Nakonec zadala do pole písmeno A a začala seznamem rolovat, aby vůbec zjistila, co v něm je.

Přišlo mi to jako dobrá otázka, na kterou se dá odpovědět přesně. Tak jsem si ten seznam stáhl celý, nechal spočítat a porovnal s metodikou, kterou k témuž používá Evropa. Tohle je, co z toho vyšlo.

1. Co se od ledna změnilo

Od 1. ledna 2026 platí nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech, které nahradilo dosavadní nařízení č. 201/2010 Sb. Ohlášení závažného a smrtelného úrazu i zaslání záznamu o úrazu se od té doby dělá výhradně elektronicky přes portál Státního úřadu inspekce práce. Datová schránka, e-mail ani pošta už nejsou cestou.

Samotná elektronizace je v pořádku. Změnila se ale jedna věc, kterou nařízení nepředepisuje a o které se skoro nemluví: v papírovém formuláři si zaměstnavatel činnost, zdroj, příčinu i charakteristiku pracoviště napsal vlastními slovy. V portálu si je musí vybrat ze seznamu.

A ten seznam nevidí.

2. Seznam, který nevidíte

Do polí se nepíše, našeptává se. Napíšete kus slova a čekáte, co portál nabídne. Když nenabídne nic, nevíte, jestli jste zvolili špatné slovo, nebo jestli daná činnost v seznamu prostě není.

Přitom ten seznam veřejný je. Na stránce Ohlášení pracovního úrazu leží soubor Číselníky portál SÚIP.xlsx a je v něm šest číselníků najednou. Jenže:

• uživatelská příručka k portálu, třináct stran, aktualizovaná v květnu 2026, ten soubor nezmiňuje vůbec. Slovo číselník se v ní objeví jedinkrát, a to u CZ-NACE,
• v samotném portálu na něj podle příručky odkaz není,
• a text položek toho číselníku se česky nevyskytuje nikde jinde na internetu. Zkoušel jsem to.

Takže seznam existuje, je veřejný, a přesto se k němu uživatel nedostane, pokud ho cíleně nehledá na stránce, kterou při vyplňování formuláře nemá otevřenou.

Ještě jednu cestu k němu jsem našel, když jsem si prohlédl veřejný javascriptový balíček portálu. Našeptávač volá tohle:

GET /api/suip-vysilani-zamestnancu/api/v1/public/lookup-tables/ACCIDENT_ACTIVITY?search=&language=cs

Je to veřejné rozhraní bez přihlášení, v kódu aplikace má u sebe dokonce výslovně vypnutou autorizaci. S prázdným dotazem vrátí celou tabulku, u činností 227 položek a 28 kilobajtů. Takových tabulek je osm, po jedné na každý číselník ve formuláři.

To je dobrá zpráva a zároveň další podivnost: strojově čitelný číselník existuje, jen o něm nikdo neřekl.

Proto jsem z něj udělal nástroj. Na adrese bezpecak.safetyfrog.cz/ciselniky-urazu je všech devět číselníků, které se do záznamu o úrazu vyplňují, dohromady 4 558 položek. Dá se v nich hledat bez diakritiky, přes překlep i přes českou koncovku, u každé položky je přesné znění k okopírování do portálu a zkratky jsou vysvětlené. Zdarma, bez přihlášení.

3. Co v číselnících doopravdy je

Nejdřív přehled, protože „číselníky“ je slovo, pod kterým si každý představí něco jiného. Do jednoho záznamu o úrazu se vybírá z těchto seznamů.

A teď to zajímavější, tedy odkud jednotlivé seznamy pocházejí. Porovnal jsem je s metodikou ESAW, což je evropská metodika statistiky pracovních úrazů, na kterou odkazuje nařízení Komise (EU) č. 349/2011.

Zdroj úrazu a charakteristika pracoviště jsou tedy překlady evropských klasifikací. To je dobrá zpráva, protože znamená, že česká data se dají porovnávat s evropskými. U charakteristiky pracoviště je překlad trochu svérázný, kódy se vynásobily deseti, takže z evropského 100 je české 1000. Ale je to konzistentní.

Číselník činností je něco jiného.

4. Hledání není špatné. Špatný je obsah

Přes to rozhraní se dá ověřit, jak našeptávač doopravdy hledá, a musím na rovinu říct, že jsem čekal horší výsledek. Vyzkoušel jsem to:

Hledá se tedy kdekoli v názvu, bez ohledu na diakritiku i na velká písmena. Po technické stránce je to v pořádku a kritiku, kterou jsem na to chystal, beru zpět.

Jenže pak přijde čeština.

Hledání porovnává doslovný řetězec, takže stačí česká koncovka a nenajde se nic. Kdo napíše „odpadem“ místo „odpad“, dostane prázdno, i když položka se slovem odpad v seznamu je.

A hlavně: slova „břemeny“, „přenášení“, „zvedání“ ani „nošení“ nenajdou nic proto, že se v žádném z těch 227 názvů nevyskytují. Není to chyba hledání. Ta činnost tam prostě není.

5. 227 položek, ze kterých třetina není činnost

Seznam má 227 položek ve čtyřech úrovních. Kořeny jsou čtyři: zacházení s hmotnými věcmi, se živými živočichy, s lidmi a s informacemi.

Už tohle rozdělení je zvláštní. Čtyřicet dva položek popisuje práci s informacemi, třicet zacházení se zvířaty. Skupinu pro obsluhu stroje seznam nemá vůbec, přestože evropská klasifikace jí věnuje celou jednu ze sedmi skupin. Kdo se zraní při obsluze lisu, hledá marně; nejblíž je „Způsob zpracování n.s.“ ve skupině o zpracování materiálů.

Druhý pohled je ještě podstatnější. Kolik z těch 227 položek vůbec popisuje konkrétní činnost?

Sedmdesát osm položek ze 227, tedy třetina seznamu, nepopisuje činnost. Jsou to záhlaví skupin a zbytkové položky, poznáte je podle zkratky na konci názvu: „n.s.“ nebo „n.o.s.“.

Co ty zkratky znamenají, se z číselníku nedozvíte. Nevysvětluje je ani příručka, ani stránka úřadu. Jsou to zkratky z anglické metodiky ESAW a znamenají:

• n.s., tedy not specified, blíže neurčeno. Záhlaví skupiny. Vybíráte, když víte, do které skupiny činnost patří, ale ne která konkrétní položka to je.
• n.o.s., tedy not otherwise specified, jinde nezařazeno. Zbytková položka skupiny. Vybíráte, když činnost do té skupiny patří, ale žádná z vyjmenovaných na ni nesedí.

To je rozumný systém, jen ho nikdo uživateli neřekl. A dvě zkratky, které se liší jedním písmenem a znamenají skoro opak, si o nedorozumění říkají samy.

Jak to vypadá v praxi: napíšete „sekán“ a portál nabídne čtyři možnosti. „Obrábění na hrubo,(např. mletí, sekání)“, „Sekání n.s.“, „Sekání, řezání, seřezávání, stříhání apod. (soustavné tvarování koruny stromu)“ a „Sekání n.o.s.“. Vyberte si. Bez znalosti těch dvou zkratek je to hod kostkou mezi čtyřmi položkami, ze kterých dvě nic neznamenají.

6. Jedenáct dvojic, které od sebe nerozeznáte

Tohle je věc, která by v našeptávači neměla existovat ani jednou. V číselníku činností je jedenáct dvojic položek se zcela totožným názvem. Odlišené jsou jen tečkou, mezerou nebo závorkou navíc.

Vypsal jsem sedm z jedenácti, zbylé čtyři jsou stejného druhu. A u šesti z nich není rozdíl kosmetický, ale věcný: řada 2000 se týká zvířat, řada 3000 lidí. „Pomoc s porody“ u krávy a u člověka se v seznamu liší jedinou tečkou na konci. V našeptávači, který ukáže jen název, je ta volba čistá loterie.

7. Pravopis

Když už jsem v tom souboru byl, nechal jsem si vypsat i překlepy. Tohle jsou doslovná znění položek, které vám portál nabídne:

• 3111 Pomoc a osobní hyguiena (hygiena)
• 3312 Zdělování informací (Sdělování)
• 4721 Telefoní ústředna (Telefonní)
• 4199 Získávání ínformací (s dlouhým í na začátku slova)
• 4111 Sledování, např. paměti, hlídání ne stroje v sevrisu (servisu)
• 3316 Slavnostní a náboženské akce, např. vysvědcení, bohoslužby, křest,, svadba atd. (vysvěcení, dvě čárky za sebou, svatba)
• 1340 Příprava ( příprava, mazání, hlazení, voskování, zalévání, vlhčení, (název je useknutý uprostřed a závorka se nezavírá)

A jedna položka z číselníku míst, která stojí za citaci celá. Kód 9993 se jmenuje:

Zahrnující koridor, pasáž, schodiště. výtah a výtahovou šachtu, eskalátor, spojovací části budov bez normálního přístupu veřejnosti pod kod. 250

To není název položky. To je přeložená vysvětlivka, která se omylem dostala do pole pro název. Navíc odkazuje na kód 250, který v českém číselníku znamená staveniště na vodě.

Ještě jedna položka z téhož číselníku, na které je vidět, jak ten seznam vznikal. Kód 9995 zní „Dvůr, stezka, zahrada, trávník, atd. přilehlé k provozním kancelářím nebo s nimi spojené“. Trávník tam tedy je, ale jen ten u kanceláří. Trávník u skladu, u výrobní haly nebo u dílny v číselníku není a nezbude než sáhnout po obecném „Venku na zemi“.

Stejná vrstva nedbalosti je u zbytkových položek číselníku míst. Kód 190 se jmenuje „Ostatní výše neuvedené skupiny míst úrazu typu 010,“. Jenže kód 010 v českém číselníku není. Je to původní kód ESAW. České kódy vznikly vynásobením deseti a texty se nepřečíslovaly. Stejně je na tom dalších deset položek.

A ve zveřejněném souboru jsou dva řádky dvakrát, kódy 00.02 a 00.99 u zdroje úrazu. Jedna verze má služební sloupce z exportu, druhá ne, tedy někdo je do hotového souboru dopsal ručně a ty původní tam nechal.

8. Zveřejněný soubor není to, co portál doopravdy má

Když jsem porovnal soubor ke stažení s tím, co vrací živé rozhraní portálu, ukázalo se, že to nejsou tytéž číselníky.

Tři překlepy někdo v portálu opravil a do zveřejněného souboru se ta oprava nedostala. Kód 1113 je v souboru „Trvrzení“, v portálu „Tvrzení“. U příčiny 12 je v souboru „nepříznié“, v portálu „nepříznivé“. U příčiny 8 je v souboru „bezp oprávnění“, v portálu „bezp. oprávnění“, což smysl nedává o nic víc, ale liší se to.

Mnohem větší rozdíl je u CZ-ISCO. Soubor ke stažení má 1 992 položek pěti úrovní. Portál nabízí 1 374, a to výhradně pětimístné kategorie. K tomu má navíc jednu položku, kterou ČSÚ nezná vůbec: kód 00000 Osoby bez pracovního zařazení.

To je zajímavé i právně. Příloha č. 3 žádá druh vykonávané práce „podle skupin Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)“. Skupina je v názvosloví ČSÚ třetí úroveň klasifikace, tedy trojmístný kód. Metodika ESAW k témuž potřebuje jen dvě místa. Portál ale trojmístné skupiny vůbec nenabízí a nutí vybrat nejpodrobnější pětimístnou kategorii.

A do třetice: dvě položky, které ČSÚ zavedl od 1. února 2026, portál nemá (23595 a 23596), a u dvou dalších drží starší názvy. „Asistenti pedagogů pro pedagogickou činnost“ jsou na portálu pořád „Asistenti učitelů“.

9. Co má na totéž Evropa

Teď to podstatné. Evropská metodika ESAW popisuje činnost proměnnou Specific Physical Activity. Má čtyřicet položek, dvoumístné kódy a sedm skupin: obsluha stroje, práce s ručním nářadím, řízení a přeprava, manipulace s předměty, ruční manipulace s břemenem, pohyb a pouhá přítomnost.

A ve skupině 50 jsou tyto tři kódy:

Tedy přesně to, co Tereza v českém číselníku marně hledala. Evropa to má, a má to ve čtyřicetipoložkovém seznamu, který se dá přečíst za minutu. Český portál nabízí 227 položek a ruční manipulaci s břemenem mezi nimi nemá.

Chci na tomhle místě opravit i sám sebe. V diskusi pod tím příspěvkem jsem napsal, že číselníky jsou zřejmě dané právem EU a že za ně český tvůrce nemůže. Není to tak. Číselník činností na portálu není ESAW, není to ani žádná starší verze ESAW; ověřoval jsem to proti metodice z roku 1998 i proti vydání z roku 2013. Jeho původ se mi z veřejných zdrojů zjistit nepodařilo. Stejné názvy skupin používá inspekce práce ve svých statistikách úrazovosti nejméně od roku 2017, takže to podle všeho je vnitřní kódovník úřadu, kterým inspektoři dosud kódovali volný text ze záznamů. Od ledna 2026 ho dostali k vyplnění zaměstnavatelé.

10. Nařízení žádný číselník činností nepředepisuje

Tohle je zjištění, které jsem nečekal, a je z celého textu nejdůležitější.

Příloha č. 3 nařízení vlády č. 322/2025 Sb. vyjmenovává náležitosti záznamu o úrazu. U některých údajů výslovně říká, podle čeho se mají zařadit. U jiných neříká nic.

Bod IV. přílohy zní celý takto: „Činnost, při které k pracovnímu úrazu došlo.“ Tečka. Žádný odkaz na klasifikaci, žádný číselník.

Odkud se tedy bere povinnost vybírat ze seznamu? Z § 4, který říká, že se podání dělá přes portál „s náležitostmi podle příloh č. 2 a 3 k tomuto nařízení a ve formátu a struktuře zveřejněné tímto úřadem“.

Formát a strukturu si tedy určuje úřad sám. To je legitimní zmocnění a nedělám z něj skandál. Ale znamená to, že povinnost vybrat jednu z 227 položek není v předpisu. Je to rozhodnutí úřadu. A rozhodnutí úřadu se dá změnit bez novely nařízení vlády, což je dobrá zpráva, protože oprava je snazší, než se zdálo.

11. Co to udělá se statistikou

Kvůli statistice se ta pole vyplňují. Stojí za to se ptát, co z nich vyleze.

Metodika ESAW popisuje příčiny a okolnosti úrazu devíti proměnnými a chce, aby stát dodal aspoň tři. Český záznam o úrazu jich sbírá právě tři, tedy minimum.

Nesbírají se tedy zrovna ty dvě proměnné, které nejvíc říkají o prevenci: co se vymklo a jak přesně se člověk zranil. Místo toho se sbírá činnost seznamem, který s evropskou klasifikací nelze jednoduše spárovat. Kdo má ta data odesílat do Eurostatu, musí 227 národních položek převést na 40 evropských. Žádná taková převodní tabulka zveřejněná není.

Praktický důsledek: statistika ponese ve sloupci činnost hodnoty typu „Zpracování materiálů, atd. n.s.“, protože to je nejbližší volba pro polovinu reálných úrazů. To není chyba vyplňujícího, to je vlastnost seznamu.

12. A když už jsem v tom formuláři byl

Číselníky nejsou jediné, co se v tom formuláři dá vytknout. Tohle je z jednoho průchodu zkušebním podáním.

Telefon je povinné pole. E-mail i telefon, obojí povinně, u osoby, která podání odesílá. Přitom se do portálu přihlašuje přes Identitu občana a s úřady komunikuje datovou schránkou. Nechápu, proč má stát po bezpečákovi chtít soukromé telefonní číslo, když má k dispozici kanál, který je pro doručování zřízený. Datová schránka jako kontakt v nabídce vůbec není.

Ekonomická činnost se vybírá ručně, i když ji stát zná. Portál ví, za jaké IČO jednáte, protože jste přihlášení. Ekonomická činnost podle CZ-NACE je u toho IČO vedená v rejstříku. Přesto ji musíte vyhledat a vybrat sami.

A hledá se v ní hůř, než by muselo. Zadal jsem „13“ a dostal 65 položek, ve kterých hned první dvě vypadají takto:

Pěstování zeleniny a melounů, kořenů a hlíz (01.13)
Pěstování zeleniny a melounů, kořenů a hlíz (01.13.0)

Není to chyba zobrazení. 617 ze 716 pětimístných položek CZ-NACE má úplně stejný název jako jejich čtyřmístný rodič. Národní úroveň klasifikace se tam, kde nic nedělí jemněji, jmenuje stejně a liší se jen nulou na konci kódu. Portál naštěstí kód v závorce ukazuje, jinak by to bylo neřešitelné. Vybrat správnou z dvojice ale stejně nejde poznat z ničeho.

Datum narození stačí, když je menší než dnešek. Zadal jsem včerejší datum a formulář ho vzal. Podle portálu tedy může mít úrazem postižený zaměstnanec jeden den.

Státní občanství se jmenuje „Česko“. Občanství je české, stát je Česko. Číselník států se použil na pole, které se ptá na něco jiného.

Počet zraněných osob se nepředvyplní. U úrazu, který jste právě označili jako nehromadný, zůstane pole prázdné a musíte do něj napsat jedničku. Buď se má předvyplnit, nebo se u nehromadného úrazu nemá vůbec ukazovat.

A teď to nejlepší. U pole Druh zranění portál umí přesně to, co u činnosti odmítá: kliknete a vyjede seznam, ve kterém se dá rolovat a odškrtávat. Celý číselník, bez psaní. O dvě pole níž u činnosti dostanete prázdný řádek a nápis „Začněte psát pro vyhledávání“.

Není to náhoda. V kódu aplikace jsou na to dvě různé komponenty. Jedna si stáhne celou tabulku a filtruje ji v prohlížeči, druhá se ptá serveru na každé písmeno. Druh zranění a zraněná část těla dostaly tu první, činnost, místo, zdroj, příčina, CZ-NACE a CZ-ISCO tu druhou. Ten samý portál tedy umí obojí a u sedmi polí z devíti se rozhodl pro to horší.

Ještě dvě drobnosti od adresy. Našeptávač z registru RÚIAN nabídne u jednoho čísla dvě položky, „tř. Tomáše Bati 332“ a „tř. Tomáše Bati č.ev. 332“, protože číslo popisné a číslo evidenční jsou dvě různé věci. Uživatel to neví a hádá. A když adresu napíšete ručně místo výběru z nabídky, formulář ji zobrazí a pod ní napíše „Toto pole je vyžadováno“.

13. Digitalizace, po které se tiskne

Druhá věc, která lidi rozčiluje, je tisk. Tady je potřeba být spravedlivý: za tisk portál nemůže, je v předpisu. Cituji § 6 odst. 2 doslova:

Pro účely zajištění podpisu úrazem postiženého zaměstnance, svědků, zástupce zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zástupce odborové organizace a zaměstnavatele zaměstnavatel zaslaný záznam o pracovním úrazu podle odstavce 1 vytiskne z portálu úřadu a nechá jej podepsat nebo jej v elektronické podobě uloží a zajistí jeho podepsání uznávanými elektronickými podpisy.

Bezpapírová varianta tedy existuje. Chce jen uznávaný elektronický podpis od zraněného zaměstnance, od svědků, od zástupce pro BOZP, od odborů a od zaměstnavatele. Kdo někdy zkoušel sehnat kvalifikovaný podpis od člověka s rukou v sádře, ví, jak to dopadne.

K tomu § 7 a § 8: tentýž podepsaný záznam se posílá „elektronicky nebo v listinné podobě“ ještě Policii (jde-li o trestný čin nebo o smrtelný úraz), zdravotní pojišťovně a pojišťovně zákonného pojištění odpovědnosti. Portál obsluhuje jednoho ze čtyř příjemců. Zbytek zůstal, jak byl.

Přidám ještě jednu praktickou překážku z příručky. Aby mohl za firmu jednat externí bezpečák nebo personalista, musí mu statutár udělit oprávnění a vyplnit přitom jeho jméno, příjmení a rodné číslo. Pro externího dodavatele služeb, který má třicet klientů, je to třicet žádostí o rodné číslo od lidí, kteří ho k ničemu jinému nepotřebují.

14. Rozhraní, které je a o kterém se mlčí

Tady si musím opravit ještě jedno vlastní tvrzení. Říkal jsem, že portál nenabízí žádné API. Na čtení číselníků ho nabízí, jak jsem popsal výš, jen o něm nikde nic není. Není zdokumentované, není na stránkách úřadu, není v příručce, nemá verzování ani závazek, že bude fungovat zítra.

Co chybí, je rozhraní pro podání. Adresa, na kterou formulář ukládá záznam, v balíčku aplikace je, ale je za přihlášením a nikde popsaná není. Kdyby popsaná byla, mohla by jakákoli aplikace na evidenci úrazů odeslat záznam sama. Číselníky by si stáhla strojově, pole by udělala srozumitelně, ověřila by je proti knize úrazů a uživatel by se do portálu vůbec nemusel přihlašovat.

Bez toho je každý zaměstnavatel odsouzený ručně přeťukávat do cizího formuláře data, která už jednou zapsal do knihy úrazů. A stát přichází o možnost, aby mu kvalitu vstupu pohlídal někdo jiný zadarmo.

15. Kdo to dodal a co je o penězích veřejné

Agenda pracovních úrazů běží v systému, který se jmenuje REÚIP, Registr elektronizace úkonů inspekce práce. Jeho jméno se dá přečíst rovnou ze zveřejněného souboru číselníků: sešit obsahuje skrytý list s názvem databázové tabulky acreuip_zdrojurazu, což je otisk exportu z Microsoft Dataverse.

Ten soubor je totiž nevyčištěný export z databáze. Vedle kódu a názvu jsou v něm sloupce „(Neupravujte) Zdroj úrazu“ s vnitřním identifikátorem záznamu, „(Neupravujte) Řádkový kontrolní součet“ a „(Neupravujte) Upraveno (Systém)“. Ten poslední sloupec je mimochodem zajímavý sám o sobě: všechny řádky číselníku nesou datum poslední změny 22. září 2022. Soubor byl na portál vyvěšen 5. ledna 2026 a od té doby se nezměnil.

Ve veřejném registru smluv jsou k systému REÚIP tyto smlouvy Státního úřadu inspekce práce (ceny s DPH):

Musím k tomu dodat dvě věci, aby to nebylo zavádějící. Za prvé to nejsou náklady na agendu pracovních úrazů. Je to vývoj, provoz a licence celého systému, ve kterém agenda úrazů tvoří jednu část vedle kontrolní činnosti a dalších agend. Kolik stála agenda úrazů sama, se z registru smluv zjistit nedá.

Za druhé k časové ose. Smlouva s AUTOCONTem je z července 2021, tedy z doby, kdy byla ministryní práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Nařízení vlády č. 322/2025 Sb., které elektronické podání udělalo jedinou možnou cestou, vláda přijala 20. srpna 2025, kdy byl ministrem Marian Jurečka. Portál se spustil 1. ledna 2026. Rozhodnutí jsou tedy rozložená do několika let a několika vlád a svádět to na jednoho člověka by nebylo poctivé.

Poslal jsem proto Státnímu úřadu inspekce práce žádost podle zákona č. 106/1999 Sb. Ptám se na původ číselníku činností, na náklady té konkrétní agendy, na to, proč se u polí bez předepsané klasifikace vyloučil volný text, a na to, zda se plánuje rozhraní pro třetí strany. Odpověď, ať přijde jakákoli, sem doplním.

16. Co by stačilo opravit

Nechci končit u stížnosti, tak zkusím seřadit opravy podle toho, co kolik stojí.

Do týdne a skoro zadarmo:

• Dát k poli odkaz na číselník. Jedna věta a jeden odkaz ve formuláři.
• Vyčistit zveřejněný soubor: vyhodit sloupce s vnitřními identifikátory, smazat dva duplicitní řádky, opravit osm překlepů a jednu vysvětlivku, která se vydává za název položky.
• Vysvětlit zkratky n.s. a n.o.s. Dvě věty v příručce.
• Rozlišit jedenáct dvojic položek se stejným názvem. Stačí doplnit do názvu, o čí porod jde.

Do měsíce a za rozumné peníze:

• Doplnit do hledání české koncovky. Dnes „odpad“ najde položku a „odpadem“ nic. Stačí porovnávat na kmeni slova.
• Přidat do formuláře možnost seznam si prostě otevřít a rolovat.
• Doplnit synonyma. Kdo napíše „břemeno“, má dostat nabídku, i když to slovo v žádném názvu není.
• Držet CZ-NACE a CZ-ISCO synchronizované s ČSÚ a srovnat zveřejněný soubor s tím, co portál doopravdy má.
• Nabídnout u CZ-ISCO i trojmístné skupiny, protože právě ty příloha č. 3 žádá.

Až to bude:

• Nahradit číselník činností klasifikací ESAW. Čtyřicet položek místo 227, srovnatelnost s Evropou a konec hádání.
• Zdokumentovat a zveřejnit aplikační rozhraní, pro čtení i pro podání.
• Doplnit sběr proměnných odchylka a kontakt, aby z toho konečně byla data použitelná pro prevenci.

17. Seznam si můžete prohlédnout

Všech devět číselníků jsem dal na jednu stránku, kde je vidět celý obsah, dá se v něm hledat i podle slov, která v názvech vůbec nejsou, a u každé položky je přesné znění k okopírování do portálu. Včetně překlepů, protože do portálu musíte napsat to, co v číselníku doopravdy stojí.

Číselníky pracovních úrazů, celý seznam zdarma

A protože si myslím, že takhle měly být číselníky zveřejněné od začátku, dal jsem je ven i strojově. Každý z devíti číselníků se dá stáhnout jako JSON nebo CSV na pevné adrese, bez klíče a bez registrace, a je u toho i rozhraní pro hledání. Kdo staví software pro evidenci úrazů, nemusí opisovat z Excelu se skrytými sloupci. Hierarchii, příznaky a poznámky jsem dodělal já a uvolňuji je k volnému užití včetně komerčního.

Trvalo to jedno odpoledne. Žádost podle 106/1999, kterou jsem ve stejný den odeslal, má lhůtu patnáct dnů.

Když vyplňujete záznam poprvé, projděte si průvodce pracovním úrazem, který vede celým případem od ohlášení po odškodnění. K evidenci drobných úrazů, které se na portál neposílají, jsem psal samostatně v článku Kniha úrazů podle nového nařízení.

18. Zajímá mě, jak to máte vy

Tohle všechno jsem spočítal z jednoho souboru na svém počítači. Co z toho dělá praxe, vím jen od sebe a od několika kolegů. Kdybyste vyplnili čtyři otázky, vznikne z toho druhý díl s čísly, která zatím nikdo nesebral.