Dechové zkoušky na pracovišti: právní rámec, postup a dokumentace

Dechová zkouška na pracovišti vypadá jako triviální úkon: fouknout do přístroje a přečíst číslo. Ve chvíli, kdy se z toho stane spor o platnost výpovědi nebo o náhradu škody z pracovního úrazu, se ale ukáže, že rozhoduje něco jiného: kdo zkoušku nařídil, čím se měřilo, co bylo řečeno před měřením a co zůstalo na papíře. Tenhle text projde celý postup od výzvy až po pracovněprávní následek a pojmenuje místa, kde se nejčastěji chybuje.

1. Právní rámec: dva předpisy, které se doplňují

Zákaz stojí na zákoníku práce. Podle § 106 odst. 4 písm. e) zaměstnanec nesmí požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovištích a v pracovní době ani mimo tato pracoviště a nesmí pod jejich vlivem na pracoviště vstupovat. Podle písmene i) téhož odstavce je povinen podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance, písemně určeného zaměstnavatelem, zjištění, zda není pod vlivem. Zaměstnavateli § 103 odst. 1 písm. l) ukládá dodržování zákazu zajistit.

Na to navazuje zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Jeho § 19 zakazuje vykonávat pod vlivem činnost, při níž by mohla být ohrožena bezpečnost, § 20 upravuje orientační a odborné lékařské vyšetření a § 21 určuje, kdo smí vyzvat. Pozor na starší vzory: zákon č. 379/2005 Sb., na který odkazují, je zrušený od 31. 5. 2017 a citace z něj jsou dnes bezcenné.

Ještě jedna souvislost, na kterou se zapomíná: vozidlo zaměstnavatele určené k plnění pracovních úkolů je pracovištěm i tehdy, když se zaměstnanec vrací z práce domů. Nejvyšší soud to uzavřel v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1755/2002 ze dne 2. 4. 2003. Zákaz i kontrola se tedy vztahují i na služební auto mimo areál.

2. Kdo smí zkoušku nařídit

Vyzvat zaměstnance je oprávněn zaměstnavatel, a to podle § 21 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb. Zákoník práce to v § 106 odst. 4 písm. i) upřesňuje: pokyn dává vedoucí zaměstnanec písemně určený zaměstnavatelem. Bez toho písemného určení výzva nemá oporu a zaměstnanec se jí není povinen podrobit; kontrola provedená kýmkoli jiným je v pozdějším sporu bezcenná.

To je nejlevnější chyba, jakou lze udělat, a zároveň nejčastější. Firma koupí alkoholtester, mistr s ním chodí po hale, ale nikdo mu nikdy nevydal pověření. Osoba odborně způsobilá v prevenci rizik ani personalista přitom nejsou oprávněni z titulu své funkce: oprávnění vzniká jen tím písemným určením. Určit je potřeba tolik lidí, aby byl v každé směně a na každém pracovišti dostupný alespoň jeden, včetně zástupu.

3. Kdy se kontroluje a jestli smí být kontrola namátková

Tady je spor, který nemá jednoznačné řešení a je lepší si ho přiznat, než ho obejít. § 20 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. váže povinnost podrobit se vyšetření na důvodné podezření. § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce ji váže jen na pokyn pověřeného vedoucího a o podezření mlčí. Část advokátní praxe z prvního ustanovení dovozuje, že plošné testování bez konkrétního podezření je nepřípustným zásahem do soukromí podle § 316 zákoníku práce. Kontrolní praxe orgánů inspekce práce naopak namátkové kontroly u rizikových prací dlouhodobě očekává a jejich absenci vytýká.

Praktické řešení není vybrat si výklad, ale nastavit kontrolu tak, aby obstála v obou. To znamená čtyři věci:

• kontrola je předem vyhlášena vnitřním předpisem, se kterým byli zaměstnanci prokazatelně seznámeni, takže o její možnosti vědí;
• výběr je nediskriminační a doložený: los, rotace pracovišť nebo kontrola celé směny, vždy se zápisem;
• četnost odpovídá riziku práce; u řidičů a obsluhy strojů vyšší, u administrativy zpravidla jen při podezření a po mimořádné události;
• opakovaná kontrola téhož zaměstnance se odůvodní zápisem, jinak je napadnutelná jako šikanózní.

Vedle namátkových kontrol se zkouška provede vždy při důvodném podezření, po pracovním úrazu, po dopravní nehodě a po skoronehodě, před pracemi se zvýšeným nebezpečím a po návratu zaměstnance z léčby závislosti.

4. Čím měřit: rozdíl, který stojí za všechno

Tohle je ustanovení, které ve vzorech skoro nikdy není, a přitom rozhoduje o tom, jak celý úkon dopadne. § 20 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb. říká: spočívá-li orientační vyšetření na ovlivnění alkoholem v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, který splňuje podmínky stanovené jiným právním předpisem, odborné lékařské vyšetření se neprovede.

Tím jiným předpisem je vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování. Analyzátor alkoholu v dechu je tedy stanovené měřidlo a jeho ověření provádí Český metrologický institut nebo autorizované metrologické středisko, zpravidla jednou ročně. Pozor na slovník: takové měřidlo se ověřuje, nekalibruje. Texty, které mluví o „kalibračním certifikátu“, míchají dva různé pojmy.

Pro firmu, která kontroluje pravidelně, se rozdíl v ceně vrátí na jediném sporu. Pro firmu, která kontroluje výjimečně, je detektor přijatelný, ale vnitřní předpis s tím musí počítat: výsledek je jen předběžný a odběr krve je nutné umět zajistit i ve tři ráno.

5. Postup krok za krokem

Kontrolu provádí pověřený vedoucí zaměstnanec vždy za přítomnosti nejméně jednoho svědka a stranou od ostatních. Bez svědka stojí proti tvrzení zaměstnance jen tvrzení kontrolora.

1. Výzva. Oslovit zaměstnance stranou a sdělit důvod: namátková kontrola podle plánu, důvodné podezření, po úrazu, před rizikovou prací.
2. Poučení. Přečíst nahlas a předat v písemné podobě; nechat podepsat, že bylo převzato.
3. Hlavička protokolu. Kdo, kdy, kde, typ a výrobní číslo přístroje a údaj, zda jde o stanovené měřidlo s platným ověřením.
4. Odstup nejméně 15 minut od posledního jídla, pití, kouření, e-cigarety, žvýkačky, ústní vody, kapek a inhalátoru. Po tu dobu je kontrolovaný v dohledu. Bez odstupu ukáže přístroj alkohol zbylý v ústech a hodnota je nadsazená.
5. První měření. Náustek rozbaluje kontrolovaný, hodnota se ukáže a zapíše i s přesným časem.
6. Druhé měření po nejméně pěti minutách, je-li hodnota vyšší než nula. Klesající hodnota potvrzuje odbourávání; výrazný pokles ukazuje na alkohol v ústech a volá po třetím měření.
7. Stanovisko a podpis. Sdělit výsledek, zapsat vyjádření kontrolovaného a nechat podepsat. Odmítne-li podepsat, zapsat to a nechat stvrdit svědkem.
8. Opatření. Při hodnotě nad nulu zákaz výkonu práce, odvedení z provozu, zajištění odvozu. Při nule protokol přesto dokončit; doklad o řádné kontrole je stejně cenný.

6. Když zaměstnanec odmítne: nejrozšířenější omyl v oboru

Věta „kdo odmítne dechovou zkoušku, na toho se hledí, jako by byl pod vlivem“ koluje po školeních, po vzorových směrnicích i po článcích. Zákon ji tak neříká.

§ 20 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb. stanoví dvoustupňový postup: odmítne-li povinná osoba orientační vyšetření, nelze-li je provést nebo úspěšně dokončit, provede se odborné lékařské vyšetření. Fikce nastupuje teprve tehdy, odmítne-li osoba i toto odborné lékařské vyšetření.

Dopad je zásadní. Zaměstnavatel, který po odmítnutí dýchnutí rovnou přistoupí k postihu a lékařské vyšetření nenabídne, fikci na své straně nemá a musí stav zaměstnance prokázat jinak. A ještě jedna věc, na kterou se zapomíná: fikce podle § 20 odst. 2 je konstrukcí správního práva. V pracovněprávním sporu soud zpravidla zkoumá skutečný stav zaměstnance, takže fikce nenahrazuje důkaz.

Co tedy dělat. Odmítnutí zapsat do samostatného záznamu, nechat stvrdit svědkem, popsat pozorované projevy a vyzvat k odbornému lékařskému vyšetření. Do vyjasnění zaměstnanci zakázat výkon práce; zákaz práce není sankcí, ale opatřením k ochraně zdraví.

6.1 Jak popsat projevy, aby to k něčemu bylo

Zápis „působil opile“ je pro pozdější posouzení bezcenný. Použitelný je popis toho, co bylo vidět a slyšet:

• chůze a rovnováha: zakopl, opíral se o zeď, potácel se;
• řeč: setřelá, zpomalená, hlasitější než obvykle, opakoval se;
• dech a zápach: cítit alkohol na vzdálenost přibližně půl metru;
• oči a obličej: zarudlé spojivky, zúžené nebo rozšířené zornice, pocení;
• jemná motorika: netrefil se do řádku při podpisu, upustil nářadí, třes rukou;
• chování: neadekvátní reakce, agresivita, útlum, dezorientace.

Zápis se pořizuje bezprostředně po úkonu, ne s odstupem dnů, a podepisuje jej svědek.

7. Jak poslat k lékaři

§ 21 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb. ukládá, že poskytovatele a zdravotnické zařízení určí a dopravu vyšetřované osoby tam zajistí ten, kdo k vyšetření vyzval, tedy zaměstnavatel. Zaměstnanec se tam nedopravuje sám a rozhodně ne za volantem.

1. Vyzvat k odbornému lékařskému vyšetření a zapsat čas výzvy.
2. Vybrat zařízení ze seznamu, který má firma připravený, a telefonicky ověřit, že vyšetření provedou.
3. Zajistit dopravu služebním vozidlem s doprovodem nebo taxi s doprovodem.
4. Personálu sdělit, že jde o vyšetření podle § 20 zákona č. 65/2017 Sb. na žádost zaměstnavatele, s uvedením času výzvy a výsledku orientační zkoušky.
5. Požádat o písemné potvrzení, že vyšetření bylo provedeno nebo odmítnuto, a o sdělení výsledku zaměstnavateli.
6. Zajistit odvoz domů; zaměstnanec se po vyšetření nevrací k výkonu práce.

Náklady hradí zaměstnavatel. Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, může je uplatnit jako škodu podle § 250 zákoníku práce. Bez připraveného seznamu zařízení se ale celý postup v noční směně zhroutí, protože nikdo neví, kam jet.

8. Pozitivní výsledek: co udělat hned

• Zakázat další výkon práce a odvést zaměstnance z pracoviště na bezpečné místo mimo provoz.
• Odebrat klíče od svěřeného vozidla a stroje a zajistit, aby neřídil, a to ani vlastním autem.
• Podle stavu zajistit doprovod domů, taxi nebo přivolat osobu blízkou; při ohrožení zdraví volat 155, při agresi 158.
• Dokončit protokol a informovat personální útvar a nadřízeného.
• Zajistit zastoupení, aby přerušením práce nevzniklo další riziko.

Doba, po kterou zaměstnanec nekoná práci z důvodu zákazu, je neomluvenou nepřítomností; mzda ani náhrada mzdy za ni nepřísluší.

9. Co s tím dál: následek musí být přiměřený

Nulová tolerance při vstupu na pracoviště neznamená jedinou sankci pro všechny případy. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 4733/2015 ze dne 19. 12. 2016 vymezil, co se posuzuje: osoba zaměstnance, jeho pracovní zařazení, dosavadní postoj k plnění povinností, doba a situace, míra zavinění, způsob a intenzita porušení a důsledky pro zaměstnavatele. Porušením přitom není požití jako takové, ale ovlivnění duševních funkcí a pohotovosti.

Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 912/17 ze dne 10. 5. 2017 doplnil, že hodnoty na úrovni fyziologické hladiny, tedy zhruba 0,2 promile, samy o sobě k rozvázání pracovního poměru nestačí. Pro praxi to znamená dvě různé věci u jedné hodnoty: zákaz výkonu práce se uplatní vždy, rozvázání poměru zpravidla ne.

Rozumná stupnice vypadá takto: zákaz práce po zbytek směny a neomluvená nepřítomnost, písemné upozornění s poučením o možnosti výpovědi podle § 52 písm. g), výpověď podle téhož ustanovení a okamžité zrušení podle § 55 odst. 1 písm. b) tam, kde šlo o obsluhu stroje, řízení, ohrožení osob, úraz nebo opakování.

9.1 Případ dvou pedagogů: judikatura, která se loni obrátila

Střední škola zastihla dva učitele v uzamčeném kabinetu, kde byly lahve od alkoholu. Oba odmítli dechovou zkoušku a poté budovu bez souhlasu nadřízených opustili. Škola s nimi okamžitě zrušila pracovní poměr.

Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 21 Cdo 1562/2023 ze dne 23. 7. 2024 uzavřel, že okamžité zrušení je neplatné: požití alkoholu nebylo prokázáno, svědecké výpovědi o tom, že z učitelů bylo cítit, označil za příliš obecné a nejisté subjektivní hodnocení, a samotné odmítnutí zkoušky nedosáhlo intenzity porušení zvlášť hrubým způsobem.

Ústavní soud to nálezem sp. zn. II. ÚS 2881/24 ze dne 3. 9. 2025 zrušil a věc obecným soudům vrátil. Vytkl jim, že pominuly svědecké výpovědi zaměstnanců popisující stav pedagogů, že formalisticky odmítly zohlednit okolnosti svědčící o vyšší závažnosti jen proto, že nebyly písemně zachyceny v listině o rozvázání pracovního poměru, a že nepřihlédly ke kontextu, tedy k postavení pedagogů a k tomu, že pro odmítnutí zkoušky v deset hodin dopoledne během vyučování není omluvitelný důvod.

Obě rozhodnutí jsou z téže věci a stojí proti sobě. Rozdíl nebyl v právu, ale v tom, jak pečlivě byly zjištěny, popsány a do listin promítnuty okolnosti. Přesně to rozhoduje o hodnotě protokolu sepsaného na pracovišti. Odtud plynou tři praktické závěry: popisovat projevy konkrétně, vždy nabídnout lékařské vyšetření a okolnosti napsat rovnou do výpovědi nebo okamžitého zrušení, ne je dohánět až u soudu.

10. Jiné návykové látky a psychomodulační látky

U jiných látek než alkoholu se orientační vyšetření provádí testem ze slin nebo ze stěru z kůže či sliznic; vzorek si odebírá kontrolovaný sám pod dohledem, aby nedošlo k zásahu do tělesné integrity. Platí tu ale tři odlišnosti, kvůli kterým se nedá použít protokol o dechové zkoušce:

• Pozitivní test není důkazem ovlivnění. Ukazuje látku nebo její metabolit, který u kanabinoidů může být zjistitelný i po dnech, kdy účinek dávno odezněl, a může jej vyvolat i lék na předpis.
• Vyloučení podle § 20 odst. 3 se na slinné testy nevztahuje, protože mluví výslovně o dechové zkoušce analyzátorem. Odborné lékařské vyšetření se proto vždy nabídne a rozhoduje jeho výsledek.
• Test má šarži a datum spotřeby, které patří do protokolu; prošlý test je bezcenný.

Novela zákona č. 65/2017 Sb. účinná od 1. 7. 2025 navíc zařadila mezi návykové látky psychomodulační látky, tedy zejména kratom a HHC. Prodávají se legálně, ale legální prodej neznamená, že je dovoleno pod nimi pracovat: § 19 zakazuje vykonávat rizikovou činnost pod vlivem jakékoli návykové látky. Běžný multidrogový test je nedetekuje, takže se na ně přijde spíš z projevů než z testu.

11. Dokumentace: co musí zůstat na papíře

Kontrola, o které není záznam, se nestala. Minimum, které by mělo ve firmě existovat:

• vnitřní předpis, který stanoví, kdy a jak se kontroluje a co následuje;
• písemné určení kontrolorů s podpisem o převzetí;
• plán a evidence kontrol se způsobem výběru zaměstnanců, aby šlo doložit, že kontrola nebyla namířena proti konkrétnímu člověku;
• evidenční list přístroje s doklady o ověření a se zásobou náustků;
• protokol o každé zkoušce, i o té s nulovým výsledkem;
• záznam o odmítnutí pro situaci, kdy zkoušku nelze provést;
• doklad o seznámení zaměstnanců a zápis tématu do školení BOZP.

Výsledek vyšetření je údajem o zdravotním stavu, tedy zvláštní kategorií osobních údajů podle čl. 9 nařízení (EU) 2016/679. Právním základem je plnění právní povinnosti zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ne souhlas; souhlas se nevyžaduje a nezískává. Protokoly patří odděleně od osobního spisu, do uzamykatelné skříně nebo do úložiště s řízeným přístupem, a spolupracovníkům se výsledek nesděluje.

12. Co hrozí zaměstnanci a co zaměstnavateli

Zaměstnanec, který odmítne vyšetření, se dopouští přestupku podle § 35 odst. 1 písm. o) zákona č. 65/2017 Sb.; kdo vykonává činnost pod vlivem, přestupku podle písmene n). Za oba lze uložit pokutu do 50 000 Kč a zákaz činnosti až na 2 roky. To je rovina správní, pracovněprávní následky běží vedle ní.

Zaměstnavatel odpovídá za to, že zákaz zajistí; neplnění povinností podle § 103 zákoníku práce je správním deliktem podle zákona o inspekci práce. Praktický dopad je ale jinde: došlo-li k úrazu zaměstnance, který byl pod vlivem, může se zaměstnavatel zprostit povinnosti nahradit škodu podle § 270 zákoníku práce, ale jen tehdy, je-li stav prokázán. Bez protokolu se nezprostí ničeho.

13. Sedm chyb, které vidím nejčastěji

1. Kontrolu provede vedoucí bez písemného určení. Zaměstnanec se jí nemusí podrobit a celý úkon je bezcenný.
2. Chybí svědek. Proti tvrzení zaměstnance stojí jen tvrzení kontrolora.
3. Měří se hned po kávě nebo ústní vodě. Nadhodnocený výsledek, snadno zpochybnitelný.
4. Jediné měření. Nelze odlišit alkohol v dechu od alkoholu v ústech.
5. Po odmítnutí se rovnou přistoupí k postihu. Chybí mezistupeň, který zákon vyžaduje, a fikce nenastane.
6. Zaměstnanec s pozitivním výsledkem odjede vlastním vozem. Ohrožení na komunikaci a odpovědnost zaměstnavatele za to, že jízdu umožnil.
7. Okolnosti se do výpovědi nenapíšou. Dodatečně se prosazují obtížně, jak ukázal případ dvou pedagogů.

---

Celý postup od zákazu přes kontrolu až po pracovněprávní následek řeší vzorová směrnice Alkohol a návykové látky na pracovišti: 26 stran s rozdělením rolí, postupem krok za krokem, šestnácti zvláštními situacemi, stupnicí následků a metodickým listem s rozborem judikatury, k tomu plán a evidence kontrol, evidenční list analyzátoru, karta postupu pro vedoucího, záznam o seznámení a plakát A3. Samostatně jsou k dispozici protokol o dechové zkoušce, protokol na jiné návykové látky, záznam o odmítnutí a zákazu výkonu práce a pověření kontrolora; vše dohromady v balíčku. Na následky porušení navazuje sada Porušení povinnosti zaměstnance.