Ochranné brýle podle ISO 16321: konec EN 166 a nové značení

Ochranné brýle patří k nejčastěji vydávaným osobním ochranným prostředkům. Ve skladu jich bývá krabice a na každých je vyraženo „EN 166“ a pár písmen a číslic, které nikdo nečte. Jenže norma ČSN EN 166 už neplatí. Od 30. dubna 2025 ji spolu s pěti normami na filtry nahradila ČSN EN ISO 16321-1 a s ní přišlo nové značení, nové úrovně odolnosti proti nárazu, velikosti hlavy a přísnější pravidla pro boční ochranu.

Nová řada má tři části. ČSN EN ISO 16321-1 obsahuje obecné požadavky na všechny brýle, uzavřené brýle a štíty včetně filtrů proti UV, IR a slunci. ČSN EN ISO 16321-2 přidává požadavky na svařování: svářečské filtry, samostmívací kukly a ruční štíty. ČSN EN ISO 16321-3 řeší síťové štíty, jaké se nosí ke křovinořezu. K části 1 vyšla v srpnu 2025 změna A1, k části 3 v listopadu 2026. Prošel jsem všech pět dokumentů a obsah převyprávím vlastními slovy, u každého údaje s článkem nebo tabulkou normy, ze které pochází.

Článek je pátým dílem řady o osobních ochranných prostředcích podle norem. Předchozí díly se věnovaly bezpečnostní obuvi, respirátorům, chráničům sluchu a ochranným rukavicím. Normy pro ochranu očí jsou převzaté v angličtině, takže pojmy překládám a u kódů uvádím, co přesně znamenají.

1. Co se změnilo: konec EN 166

Podle titulních stran nových norem se nahrazují tyto normy. ČSN EN ISO 16321-1 z listopadu 2022 nahrazuje prvních šest s účinností od 30. 4. 2025, ČSN EN 1731 nahradila ČSN EN ISO 16321-3:

Normu na svářečské kukly a štíty EN 175 nahradila podle prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2025/286 norma EN ISO 16321-2. Česká titulní strana ČSN EN ISO 16321-2 žádnou nahrazovanou normu neuvádí, požadavky na kukly a ruční štíty ale dnes obsahuje ona.

Pro výrobce je podstatné, kdy norma přestala zakládat předpoklad shody s nařízením (EU) 2016/425. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/941 zveřejnilo v Úředním věstníku všechny tři části ISO 16321 a zrušení odkazu na EN 166 stanovilo k 11. 11. 2024. Rozhodnutí (EU) 2024/2599 ho odložilo o rok na 11. 11. 2025 s odůvodněním, že nové normy mění zkušební metody, zkušební hlavy i značení a výrobci potřebují čas. Ke stejnému dni zrušilo rozhodnutí (EU) 2025/286 odkaz na EN 175. V úplném seznamu harmonizovaných norem pro osobní ochranné prostředky z června 2026 (rozhodnutí (EU) 2026/1279) už EN 166 ani EN 175 nejsou. Od září 2026 jsou v seznamu i znění částí 1 a 3 se změnami A1 (rozhodnutí (EU) 2026/1971).

Co to znamená pro zaměstnavatele: brýle se značkou EN 166, které už zaměstnanci mají, se kvůli změně normy vyměňovat nemusí. Žádný předpis to neukládá. Výměnu řídí § 3 odst. 5 NV č. 390/2021 Sb.: nový prostředek se přidělí, když skončila životnost stanovená výrobcem, když ztratil ochranné vlastnosti, nebo když sám představuje riziko. Výrobky s certifikátem podle EN 166 se navíc ještě nějakou dobu budou prodávat, protože certifikát EU přezkoušení typu platí až pět let (příloha V bod 6.1 nařízení 2016/425). Při novém nákupu je ale rozumné chtít značení podle ISO 16321, protože z něj se dozvíte víc.

2. Co říkají předpisy

Zákoník práce v § 104 odst. 1 ukládá poskytnout osobní ochranné pracovní prostředky tam, kde rizika nejde odstranit nebo dostatečně omezit technicky nebo organizačně. Podle odst. 5 je zaměstnavatel poskytuje bezplatně podle vlastního seznamu sestaveného na základě vyhodnocení rizik a nesmí je nahradit penězi. Podle odst. 4 je udržuje v použivatelném stavu a kontroluje jejich používání.

Nařízení vlády č. 390/2021 Sb. v příloze č. 2 oddílu III vyjmenovává prostředky k ochraně očí a obličeje: brýle, uzavřené brýle a obličejové štíty, případně čočky předepsané pro korekci zraku. Chrání před mechanickými riziky, teplem, neionizujícím zářením včetně záření při svařování, ionizujícím zářením a pevnými a kapalnými aerosoly chemických a biologických činitelů. Příloha č. 3 uvádí příklady činností. U nárazu a mechanického poranění očí a obličeje jmenuje svařování, broušení, řezání, kování, vrtání a rytí, práci s nastřelovacím nářadím, rozprašování brusiva, křovinořez a řetězovou pilu nebo zubní a chirurgické zákroky. U neionizujícího záření práci u pecí, s lasery, venku, svařování a řezání plamenem a foukání skla.

Jedna zajímavost: v řádku přílohy č. 3 o postříkání chemickými kapalinami oči uvedené nejsou, jen ruce, předloktí, nohy a tělo. Neplyne z toho, že by ochrana očí při práci s chemikáliemi nebyla potřeba. Příloha č. 3 je jen příkladný výčet a ochranu proti kapalným aerosolům uvádí příloha č. 2. O ochraně očí u chemie rozhoduje hodnocení rizik a bezpečnostní list.

Podle § 3 odst. 1 NV č. 390/2021 Sb. musí být prostředek účinný proti rizikům, nesmí sám představovat další riziko, musí odpovídat podmínkám na pracovišti a být přizpůsobený fyzickým předpokladům a zdravotnímu stavu zaměstnance. Odstavec 2 požaduje, aby prostředky nošené současně byly slučitelné. U očí to znamená, že brýle musí jít nosit s respirátorem, štít s přilbou a brýle s mušlovými chrániči sluchu, aniž by jeden prostředek oslaboval druhý.

Optické záření z umělých zdrojů upravuje nařízení vlády č. 291/2015 Sb. Zaměstnavatel podle § 4 zjišťuje expozici výpočtem nebo měřením, podle § 5 ji hodnotí a při překročení nejvyšších přípustných hodnot přijme opatření, mezi nimiž jsou podle § 6 odst. 1 písm. b) i osobní ochranné prostředky. Pro ultrafialové záření stanoví příloha č. 2 tabulka 1 jako denní limit efektivní expozice 30 J/m² a pro UVA 10 000 J/m². Slunce nařízení nepokrývá, vztahuje se jen na umělé zdroje. Pokud expozice limity přesahuje, patří práce podle přílohy č. 1 bodu 5 vyhlášky č. 432/2003 Sb. do třetí kategorie.

3. Kategorie a značka CE

Nařízení (EU) 2016/425 dělí ochranné prostředky do tří kategorií. Do kategorie I patří podle přílohy I výlučně prostředky proti minimálním rizikům, mezi nimi výslovně ochrana očí před slunečním zářením, kromě pozorování Slunce. Do kategorie III patří prostředky proti rizikům s velmi závažnými následky. Neionizující záření, tedy ani svařování a lasery, v kategorii III není. Většina ochranných brýlí, štítů a svářečských kukel je proto v kategorii II.

Hranice není vždy jednoznačná. Kategorie III zahrnuje látky a směsi nebezpečné pro zdraví, horká prostředí srovnatelná se vzduchem o teplotě nejméně 100 °C, úraz elektrickým proudem a ionizující záření. Uzavřené brýle proti chemickým stříkancům proto mohou být v kategorii II i III podle toho, k čemu je výrobce určil, a podobně štíty proti roztavenému kovu. Rozhoduje certifikát konkrétního výrobku, ne druh prostředku.

Na výrobku je to vidět. Podle článku 17 odst. 3 nařízení následuje za značkou CE identifikační číslo oznámeného subjektu jen u kategorie III. Běžné ochranné brýle mají samotné CE, přestože prošly přezkoušením u oznámeného subjektu. Brýle se stínícími vlastnostmi pro práci s rentgenem patří podle písm. d) přílohy I do kategorie III vždy.

Návod musí být v češtině. Ukládá to článek 8 odst. 7 nařízení a pro Česko § 27 odst. 2 zákona č. 90/2016 Sb. Výrobce buď přiloží EU prohlášení o shodě, nebo v návodu uvede internetovou adresu, kde je k dispozici.

4. Druhy chráničů a chráněné zóny

ČSN EN ISO 16321-1 používá souhrnné slovo chránič (protector) pro brýle se stranicemi, uzavřené brýle, obličejové štíty a oční štíty. Platí pro chrániče bez dioptrií i s korekcí, pro práci i činnosti podobné práci, například kutilství, a pro školy. Nevztahuje se na sluneční brýle pro volný čas (ty mají řadu ISO 12312), sport, ochranu proti laseru, rentgenu, ochranu pacienta při léčbě ani na štíty pro práci pod napětím proti elektrickému oblouku při zkratu, pro které platí IEC 62819 (kapitola 1).

Novinkou je, že úroveň ochrany je pevně spojená s plochou, kterou chránič musí krýt (čl. 7.1 a tab. 11 až 14 ve znění změny A1). Norma rozlišuje čtyři zóny:

• zóna oka pro základní úroveň: elipsa kolem každého oka, u střední hlavy 1-M 40 × 28 mm;
• orbitální zóna (OPZ) pro úroveň C: elipsa 40 × 33 mm u hlavy 1-M;
• rozšířená orbitální zóna (EOPZ) pro úroveň D: kruh o průměru 52 mm u hlavy 1-M, typicky uzavřené brýle;
• zóna ochrany obličeje (FPZ) pro úroveň E, roztavený kov a sálavé teplo: obličejový štít.

Z toho plyne praktické pravidlo: kdo deklaruje ochranu proti kapkám nebo proudu kapaliny, musí krýt rozšířenou orbitální zónu, takže to brýle se stranicemi obvykle nesplní. A úroveň nárazu E může mít jen prostředek, který kryje celý obličej.

5. Jak číst značení na zorníku a obrubě

Značení se dělí na dvě místa. Na obrubě je číslo normy 16321, na zorníku ne. Podle článku 8.1 smí výrobce označit jen vlastnosti, které prokázal zkouškou. Značení musí být čitelné a trvanlivé po celou životnost, viditelné na sestaveném prostředku a nesmí zasahovat do zorného pole. Pokud jsou zorník a přední část obruby slisované v jeden celek, stačí celé značení na jednom z nich (upřesněno změnou A1).

Na obrubě (čl. 8.3) je v tomto pořadí:

• číslo normy 16321,
• značka výrobce,
• kód filtru a nejvyšší stupeň, pokud chránič chrání proti záření (pak musí filtrovat i obruba),
• úroveň odolnosti proti nárazu,
• velikost hlavy, pokud ji výrobce chce uvést, například 1-M nebo rozsah 1-M/1-L.

Volitelně následují (čl. 8.5): model, T pro zkoušku při extrémních teplotách a kódy použití 3, 6, 4, 5, CH, 9 a 7. Pozor, pořadí není vzestupné jako ve staré normě, kapky (3) a proud kapaliny (6) jdou před prachem (4 a 5).

Na zorníku (čl. 8.2) je značka výrobce, u filtru kód filtru (U, R, G, SF), případně R pro zvýšenou absorpci nebo odrazivost IR, a stupeň ochrany, a nakonec úroveň odolnosti proti nárazu. Volitelně (čl. 8.4) model, 1 pro zvýšenou optickou kvalitu, T, K proti poškrábání jemnými částicemi, N proti zamlžení, CH, 9 a 7.

Kódy shrnují tabulky 18 a 19 normy ve znění změny A1 a články 6.3.2 a 6.3.3:

Důležité pravidlo je v informacích výrobce (kap. 9 písm. j) a k)): liší-li se úroveň nárazu na zorníku a obrubě, platí pro celý prostředek nižší. A ochrana 7, 9 a CH platí pro celý prostředek jen tehdy, když je stejný kód na zorníku i na obrubě. Brýle s CH jen na obrubě tedy chemicky odolné nejsou.

Norma sama uvádí dva příklady (čl. 8.6). Obličejový štít se značením 16321 XX CT 6 9 splňuje normu, XX je výrobce, odolá rychlým částicím 45 m/s i při −5 °C a +55 °C, proudu kapaliny a roztavenému kovu. Uzavřené brýle 16321 XX U2 D 3 CH mají UV filtr stupně 2, odolají částicím 80 m/s, kapkám a jsou chemicky odolné.

6. Odolnost proti nárazu: základní úroveň, C, D, E a HM

Mechanická odolnost je pro většinu firem to hlavní. Nová norma ji postavila jinak než EN 166.

Základní úroveň (čl. 7.4) je povinná pro každý chránič a nemá kód. Ocelová kulička o průměru 25,4 mm a hmotnosti 66,8 g padá z výšky 1,27 m na čtyři místa: na levé a pravé oko zepředu a na levý a pravý zevní oční koutek z boku. Zkouší se celý prostředek, a to povinně ohřátý na 55 °C a zchlazený na −5 °C, celkem na osmi vzorcích. Chránič nesmí prasknout skrz, rozpadnout se, zorník nesmí vypadnout, z odvrácené strany se nesmí odloupnout materiál a kulička ani chránič se nesmí dotknout oka zkušební hlavy. Pro srovnání: zvýšená pevnost S ve staré normě znamenala kuličku 22 mm o hmotnosti 43 g dopadající rychlostí asi 5,1 m/s a jen při pokojové teplotě.

Úrovně C, D a E (čl. 7.10, tab. 16) jsou ochrana proti rychlým částicím, jaké odletují od brusky nebo dláta. Na chránič se vystřelí ocelová kulička o průměru 6 mm a hmotnosti nejméně 0,86 g:

Chránič proti rychlým částicím musí mít boční ochranu, tvořenou obepínajícím tvarem nebo pevně připevněnými postranicemi, které nejdou sundat bez speciálního nářadí nebo bez zničení obruby. Zkouší se při 23 °C. Kdo chce deklarovat i extrémní teploty, nechá zkoušet ohřáté a zchlazené vzorky a značí CT, DT nebo ET.

Úroveň HM (čl. 7.11) je nová a míří na těžké předměty. Hrotitý ocelový projektil o hmotnosti 500 g s kuželovou špičkou padá z výšky 1,27 m na obě oči zepředu. Hrot nesmí zorník prorazit.

Energie v grafu jsem spočítal z hmotnosti, rychlosti a výšky pádu, které norma uvádí. Je z ní vidět, proč nová norma vázala úroveň E na obličejový štít: částice letící rychlostí 120 m/s nese asi sedmkrát víc energie než při 45 m/s. Úroveň A ze staré normy (190 m/s) nová norma nemá a staré B (120 m/s) odpovídá novému E jen u štítu. Brýle mohou mít nejvýš D.

7. Boční ochrana a varování „jen čelní náraz“

Změna A1 z roku 2025 přepsala článek 7.1.2 o tom, co musí chránič krýt z boku. Výsledek je pro nákup podstatný:

• Chránič základní úrovně, který chrání jen zepředu, musí být doprovázen varováním, že chrání pouze proti čelnímu nárazu.
• Všechny ostatní chrániče musí krýt boční oblast kolem zevního očního koutku. Ta je vymezená půlkruhem o poloměru 10 mm se středem v koutku a sahá dopředu až k rovině rohovky.
• U základní úrovně musí boční ochranu tvořit obepínající tvar nebo trvale připevněné postranice. Nasouvací postranice tedy nestačí.
• Boční oblast je stejná pro základní úroveň, C i D.

Zkouší se tyčí, kterou zkoušející vede z boku směrem dopředu, a její konec se chráněné oblasti nesmí dotknout. Změna A1 v poznámce výslovně uvádí, že boční ochranu sladila s regionálními a národními normami, například s EN 166.

Pro BOZP z toho plyne jednoduchá věc: brýle bez postranic a bez obepínajícího tvaru jsou podle nové normy ochrana jen proti čelnímu nárazu. U broušení, sekání nebo práce s nářadím, kde částice létají ze všech stran, nestačí.

8. Velikost hlavy: 1-M nesedí každému

Nová norma pracuje se sadou zkušebních hlav podle ISO 18526-4. Na výrobku se značí 1-C12, 1-S, 1-M, 1-L, 2-S, 2-M a 2-L, přičemž 1-C12 je nejmenší hlava. Pro hlavu 2-C12 norma rozměry chráněných zón nemá. Pokud výrobce kompatibilní hlavy neurčí, zkouší se na 1-M (čl. 4.5).

Rozměry chráněných zón se podle velikosti hlavy liší. U základní úrovně má zóna oka u hlavy 1-S rozměr 36 × 25 mm, u 1-M 40 × 28 mm a u 1-L 42 × 29 mm (tab. 11 ve znění A1). Brýle zkoušené jen na hlavě 1-M proto nemusí správně krýt menší nebo užší obličej, typicky u žen a mladistvých. Výrobce musí v informacích uvést, pro které hlavy je chránič vhodný (kap. 9 písm. g)), buď na obrubě, nebo na štítku, obalu či visačce v místě prodeje. Na obrubě se značí jedna velikost (1-M) nebo rozsah od nejmenší po největší (1-M/1-L).

9. Kapky, stříkance, prach a chemie

Stará EN 166 měla pro kapaliny jediný symbol 3, který u brýlí znamenal kapky a u štítů rozstřik. Nová norma je rozdělila a přidala chemickou odolnost:

• 3, kapky (čl. 7.15): chránič musí krýt rozšířenou orbitální zónu. Při zkoušce se na něj stříká indikační roztok a v chráněné zóně se nesmí objevit zbarvení. Změna A1 změnila barvu indikace z růžové na modrou.
• 6, proud kapaliny (čl. 7.16): chránič kryje rozšířenou orbitální zónu a při zkoušce proudem kapaliny nesmí zvlhnout savý papír pod zorníkem.
• 4, hrubý prach (čl. 7.17): po zkoušce v prachové komoře musí odrazivost zůstat nejméně na 80 % původní hodnoty.
• 5, plyny a jemný prach (čl. 7.18): v chráněné oblasti se nesmí objevit indikační zbarvení.
• CH, chemická odolnost (čl. 7.20, tab. 17): chránič se vystaví pěti chemikáliím, 30% kyselině sírové, 10% hydroxidu sodnému, p-xylenu, butan-1-olu a n-heptanu. Potom se nesmí deformovat, musí splnit optické požadavky, projít praktickou zkouškou na člověku, znovu obstát v nárazu rychlou částicí na deklarované úrovni a nevznítit se od rozžhavené tyče. Zkoušel-li výrobce další chemikálie, uvede je v informacích.

Kódy 3, 6, 4 a 5 jsou kódy obruby, protože jde o to, jak chránič sedí kolem očí. Kód CH patří na zorník i obrubu. Prach ani kapky nezastaví žádné brýle se stranicemi. Na kapky a proud kapaliny potřebujete uzavřené brýle nebo štít, na prach a plyny uzavřené brýle, které těsně přiléhají.

10. Teplo, roztavený kov, zamlžení a poškrábání

9, roztavené kovy a horká tělesa (čl. 7.14) smí mít jen obličejový štít, síťové štíty jsou nevhodné. Štít musí krýt celou zónu obličeje, roztavený kov na něm v této zóně nesmí ulpět, musí mít úroveň nárazu C, D nebo E, rozžhavené těleso nesmí projít zorníkem do 5 sekund a obrubou do 7 sekund.

7, sálavé teplo (čl. 7.19) je nový požadavek pro štíty s IR filtrem upevněné na hlavě nebo přilbě. Při tříminutovém ozáření se teplota na zkušební hlavě za štítem nesmí zvýšit o víc než 25 °C a štít se nesmí tavit, měknout ani odkapávat.

N, odolnost proti zamlžení (čl. 7.13): zorník se nesmí zamlžit dřív než za 8 sekund, první půlsekunda se nepočítá. Norma sama v poznámce přiznává, že zkouška hodnotí jen zorník. Uznávaná zkouška celého prostředku za všech podmínek neexistuje. Zamlžení je přitom častý důvod, proč lidé brýle sundávají.

K, poškození povrchu jemnými částicemi (čl. 7.12): po zkoušce smí rozptyl světla v širokém úhlu být nejvýš 8 %. Poškrábaný zorník rozptyluje světlo a zhoršuje vidění, proto se vyplatí u prašných provozů.

Všechny chrániče musí navíc vydržet dvě hodiny při 55 °C bez deformace, nesmí se vznítit od rozžhavené tyče a větracími otvory nesmí projít tyč o průměru 1,5 mm (čl. 7.5, 7.8 a 7.9).

11. Optická kvalita a zorné pole

Optické třídy 1, 2 a 3 ze staré normy nová norma nezná. Má jednu povinnou úroveň a volitelnou zvýšenou s kódem 1 (čl. 5.2 a 5.5, tab. 1 až 4):

Při celodenní práci, například při kontrole kvality, je kód 1 znát. Zorník s horší optikou unavuje oči a vede k bolestem hlavy, takže lidé brýle sundávají.

Čirý zorník bez filtru musí propustit nejméně 80 % světla, obličejový štít silnější než 2 mm nejméně 75 % (čl. 6.2). Rozptyl světla v širokém úhlu smí být nejvýš 3 % (čl. 6.5).

Zorné pole (čl. 5.1) musí být před každým okem nejméně 30° k uchu, 30° k nosu, 30° nahoru a 30° dolů. Chrániče vhodné k řízení musí mít k uchu 60°. Změna A1 přidala výjimku pro štíty upevněné na přilbě nebo čepici, které omezují výhled nahoru: stačí jim 7° nahoru, pokud je svisle celkem nejméně 60°. Chránič, který podmínky pro řízení nesplní, musí mít varování nebo piktogram přeškrtnutého auta (ISO 7000-2952A nebo B).

12. Filtry proti UV, IR a slunci

Předčíslí filtrů 2- až 6- ze starých norem nahradila písmena. Stupeň ochrany je pořád číslo odvozené ze světelné propustnosti, čím vyšší, tím tmavší filtr.

U, filtry proti UV (čl. 6.3.1, tab. 5) jsou pro umělé zdroje s velkým podílem krátkovlnného UV, například germicidní lampy nebo UV vytvrzování. Stupně U1,2 až U5. V pásmu 200 až 313 nm smí propustit nejvýš 0,0003 %, v pásmu 313 až 365 nm nejvýš 0,1 %, a to u všech stupňů stejně. Písmeno L (UL) znamená, že filtr nezhoršuje rozpoznání signálních světel.

R, filtry proti IR (čl. 6.3.2, tab. 6 a 7) jsou pro pece a tavení. Stupně R1,2 až R10, propustnost blízkého infračerveného záření klesá od 1,5 % u R1,2 po 0,083 % u R10. Druhé R (RR) znamená zvýšenou odrazivost IR, nad 60 % v pásmu 780 až 2 500 nm, takže filtr se méně zahřívá. L opět znamená rozpoznání signálních světel.

G, sluneční filtry pro práci (čl. 6.3.3, tab. 8) jsou pro práci venku. Změna A1 zrušila u slunečních filtrů písmeno L: filtry G0 až G3 teď musí signální světla rozpoznávat povinně a jsou vhodné k řízení ve dne. Dřívější značení GL0 až GL3 se mění na G0 až G3, GLR na GR. Fotochromní filtr se značí stupněm světlého a tmavého stavu, například G0-2.

Filtr G4 propouští jen 3 až 8 % světla. K řízení vhodný není a musí mít stínění u spánků. U filtru s propustností mezi 8 a 75 % musí výrobce varovat, že není vhodný k řízení za šera a v noci (kap. 9 písm. p)). Polarizační filtry G2 až G4 musí mít účinnost polarizace nejméně 78 %, G1 nejméně 60 %.

SF, filtr pro foukání skla (čl. 6.3.4) je didymový filtr, který pohlcuje žlutou sodíkovou čáru 589 nm, a nosí se s IR filtrem.

Ochranu proti laseru ISO 16321 neřeší. Laserové brýle mají vlastní normy (EN 207 a EN 208), které jsou v seznamu harmonizovaných norem dál.

13. Svařování: filtry, samostmívací kukly a štíty

Svářečské prostředky upravuje ČSN EN ISO 16321-2 z dubna 2022. Je to doplněk k části 1, takže svářečské brýle, kukly a ruční štíty musí splnit i její obecné požadavky. Norma platí v rozsahu teplot −5 až +55 °C a zorné pole svářečského prostředku je kvůli tvaru kukly menší: 8° k uchu, 15° k nosu a celkem 24° svisle (čl. 4.2).

Svářečské filtry se značí písmenem W a stupněm od W1,2 do W16 (tab. 1). WL znamená filtr s minimálně změněným rozpoznáváním signálních světel. Od stupně 4 výš propouští každý další stupeň asi 2,7krát méně světla. Stupeň 9 propustí nejvýš 0,061 % světla, stupeň 12 nejvýš 0,0032 % a stupeň 14 nejvýš 0,00044 %. Infračervené záření smí od stupně W7 výš projít nejvýš z 1 %.

Jaký stupeň zvolit pro konkrétní proces a proud, norma neříká. Odkazuje na samostatný návod ISO 19734. Doporučený stupeň proto hledejte v návodu výrobce kukly a v pokynech pro svařování.

Samostmívací filtry (čl. 4.4) jsou v normě popsané podrobně a pár věcí stojí za to znát:

• Ochrana proti UV a IR musí i ve světlém stavu odpovídat nejtmavšímu stupni filtru. Když elektronika selže, oči jsou před neviditelným zářením chráněné, jen oslnění nezastaví.
• Světlý stav musí propouštět nejméně 1,2 % světla, tedy nesmí být tmavší než stupeň 5.
• Po zhasnutí oblouku se filtr nesmí rozsvítit dřív než za 20 ms.
• Ploché filtry se řadí do tříd úhlové závislosti V1, V2 a V3, zakřivené do tříd C1, C2 a C3. Třída 1 je nejlepší: při pohledu šikmo pod úhlem 15° se tmavost změní nejvýš o jeden stupeň.
• Filtr se zkouší čtyři hodiny při 85 °C. Kdo neobstojí, musí nést výstražnou značku, symbol návodu a varování „nepoužívat nad +55 °C“.
• Volitelný symbol +TIG znamená, že filtr spolehlivě zachytí i slabý oblouk metody TIG.

Rychlost ztmavnutí stanoví tabulka 8. Čím tmavší tmavý stav a čím světlejší světlý stav, tím rychleji musí filtr přepnout, protože skok jasu je větší. Tabulka vychází z půlsekundového oslnění při zapálení oblouku. Doba přepnutí se na filtr neznačí, výrobce ji uvádí v katalogu.

Kukly a ruční štíty musí splnit článek 5.2:

• u kukel krýt celou zónu ochrany obličeje, u kukel i štítů nepropustit přímé světlo neprůsvitnými částmi ani spojem filtru s rámečkem,
• vydržet pád bez poškození, které by ovlivnilo funkci,
• izolovat, svodový proud nejvýš 1,2 mA,
• nepropustit rozžhavenou ocelovou kuličku do 7 sekund,
• uvnitř odrážet nejvýš 20 % světla, aby svářeč neviděl odraz oblouku zezadu (čl. 5.1.2).

Ruční štít musí mít nejméně 310 × 210 × 50 mm, a když s rukojetí a bez filtru váží víc než 500 g, musí na něm být skutečná hmotnost.

Značení svářečských prostředků (kap. 6) se dělá zvlášť na každém dílu. Filtr nese číslo normy, výrobce, kód W, stupeň a u samostmívacího filtru třídu úhlové závislosti. Kukla nese číslo normy, výrobce, kód W, nejvyšší stupeň, úroveň nárazu a případně velikost hlavy. Příklady z článku 6.6:

• 16321 XX W3/9-15 V1: samostmívací filtr se světlým stavem 3, tmavým stavem nastavitelným od 9 do 15 a nejlepší třídou úhlové závislosti. V normě má tento příklad navíc varování „nepoužívat nad +55 °C“, jde tedy o filtr, který neprošel zkouškou při 85 °C;
• 16321 XX C: krycí sklo filtru s odolností proti částicím 45 m/s;
• 16321 XX W15 E 1-S/2-L: kukla pro filtry nejvýš stupně 15, s odolností 120 m/s, pro hlavy od 1-S do 2-L.

Periferní okénka po stranách kukly norma připouští. Proti UV a IR musí chránit jako nejtmavší filtr, se kterým se kukla používá, viditelné světlo ale propouštějí mnohem víc. V poznámce norma doporučuje je zakrýt, když vedle pracují jiní svářeči.

14. Síťové štíty ke křovinořezu

Síťové štíty upravuje ČSN EN ISO 16321-3 z listopadu 2022, která nahradila ČSN EN 1731. Chrání jen proti mechanickým rizikům, tedy odletujícím částicím a úlomkům. Výslovně nechrání před stříkající kapalinou včetně roztaveného kovu, horkými tělesy, UV ani IR zářením (kap. 1). Lesnictví ani křovinořezy norma nejmenuje, ale tam se síťové štíty v praxi nosí nejčastěji.

Požadavky jsou jednoduché:

• síťka musí propustit víc než 20 % světla (čl. 4.2),
• odrazivost na straně oka nejvýš 10 % (čl. 4.5),
• kovové části se nesmí dotýkat obličeje (čl. 4.4),
• štíty a uzavřené síťové brýle mají nejméně 15 ok na cm², síťové brýle se stranicemi nejméně 50 ok na cm² (čl. 4.3).

Změna A1 z listopadu 2026 upřesnila jen počítání ok. Počítají se celá oka v měřicím čtverci, který musí pokrýt nejméně 90 ok u štítů a 150 ok u brýlí se stranicemi. Minimum musí platit v každé z pěti zkušebních poloh před každým okem, ne jako průměr. Síťka tedy nesmí mít řidší místa.

Značení síťky je krátké: 16321, výrobce a úroveň nárazu, například 16321 XX C. Na obrubě může být navíc velikost hlavy.

Síťka zastaví štěpinu, ale ne prach a drobné úlomky menší než oko. Kde odletuje jemný materiál, například při vyžínání podél zdi, štěrku nebo při práci s nylonovou strunou, patří pod síťový štít ještě ochranné brýle.

15. Převodník: staré značení EN 166 a nové ISO 16321

Oficiální tabulka ekvivalence neexistuje, nové zkoušky nejsou se starými totožné. Pro orientaci při čtení starších brýlí ve skladu jsem sestavil tento přehled:

Údaje o staré normě S, F, B a A jsem ověřil ve vydání ČSN EN 166 z roku 1997, které mám k dispozici. Poslední vydání z roku 2002 se mohlo v podrobnostech lišit.

16. Rozbor jednoho štítku krok za krokem

Představte si uzavřené brýle do laboratoře, které výrobce FX nabízí pro práci s ředěnými kyselinami. Na obrubě je 16321 FX D 3 5 CH, na zorníku FX D N CH. Výrobek je smyšlený, pravidla odpovídají normě:

• 16321: chránič splňuje ČSN EN ISO 16321-1;
• FX: značka výrobce;
• D na obrubě i zorníku: odolá částici 80 m/s a kryje rozšířenou orbitální zónu, celý prostředek má úroveň D;
• 3: chrání proti kapkám;
• 5: chrání proti plynům a jemnému prachu;
• N: zorník se nezamlží dřív než za 8 sekund;
• CH na obrubě i zorníku: chemická odolnost platí pro celý prostředek.

Co na štítku chybí, je stejně důležité. Není tam 6, takže výrobce neprokázal ochranu proti proudu kapaliny. Kdo bude přelévat koncentrát, kde hrozí vystříknutí, potřebuje 6, nebo spíš obličejový štít přes brýle. Na obrubě není velikost hlavy, proto se podívejte do návodu nebo na obal, pro které hlavy jsou brýle určené. A chybí T, takže odolnost proti částicím 80 m/s se zkoušela jen při pokojové teplotě. Základní úroveň norma zkouší při −5 a +55 °C vždy. V laboratoři to nevadí.

17. Dioptrické ochranné brýle a brýle na monitor

Kdo nosí dioptrické brýle, potřebuje ochranu očí, která s korekcí funguje. Příloha č. 2 oddíl III NV č. 390/2021 Sb. uvádí mezi prostředky k ochraně očí „případně čočky předepsané pro korekci zraku“ a § 3 odst. 1 téhož nařízení požaduje přizpůsobení prostředku zdravotnímu stavu zaměstnance. Výslovná povinnost dát zaměstnanci dioptrické ochranné brýle v předpisech není. Z citovaných ustanovení ale vyplývá, že zaměstnavatel musí zajistit prostředek, který s korekcí chrání. Mohou to být dioptrické ochranné brýle, uzavřené brýle nebo štít nošený přes vlastní brýle, nebo typ vhodný pro kontaktní čočky. Pokud jde o ochranný prostředek, hradí ho zaměstnavatel celý, protože podle § 104 odst. 5 zákoníku práce se poskytuje bezplatně.

Ze strany výrobce to ukládá příloha II bod 2.3 nařízení 2016/425: prostředky pro uživatele s korekcí zraku musí umožnit nosit brýle nebo kontaktní čočky. ISO 16321-1 v článku 5.3 stanoví, že korekční zorníky musí splnit normu pro brýlové čočky ISO 21987, a v článku 10.2.4 ukládá výrobci obrub zveřejnit, jaké zorníky do obruby smějí.

Brýle na práci s monitorem jsou jiná věc. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. upravuje práci se zobrazovací jednotkou v § 34 a následujících, ale o brýlích ani korekčních pomůckách v něm nic není a příloha č. 2 NV č. 390/2021 Sb. je mezi ochrannými prostředky nejmenuje. Evropská směrnice 90/270/EHS o práci se zobrazovacími jednotkami přitom ukládá poskytnout zaměstnanci zvláštní korekční pomůcky, když běžné nestačí. Jak a zda tuto povinnost české předpisy výslovně převzaly, je sporné. Kdo ji chce řešit, ať se opře o závěr pracovnělékařské prohlídky.

18. Kontrola, údržba a výměna

Podle kapitoly 9 ISO 16321-1 musí výrobce v informacích uvést, jak poznat, že je třeba chránič opravit nebo vyměnit, a varovat, že chránič, který utrpěl náraz, se nesmí dál používat a musí se vyřadit. To je nejčastěji porušované pravidlo: brýle, do kterých jednou udeřil úlomek, mohou vypadat celé, ale svou odolnost už ztratily.

Při kontrole používání podle § 104 odst. 4 zákoníku práce se vyplatí sledovat:

• poškrábané nebo zamlžené zorníky, které lidé sundávají, protože přes ně nevidí,
• chybějící nebo ulomené postranice,
• uvolněné nebo vytahané pásky u uzavřených brýlí, které pak nepřiléhají,
• štíty zvednuté nad obličej při práci,
• u samostmívacích kukel prasklé krycí sklo a vybité baterie,
• zda prostředek odpovídá práci, například brýle se stranicemi tam, kde hrozí stříkance a mají být uzavřené brýle.

Podle § 3 odst. 5 NV č. 390/2021 Sb. dostane zaměstnanec nový prostředek, když skončila jeho životnost, když ztratil ochranné vlastnosti, nebo když sám představuje riziko.

19. Když se něco stane: výplach oka

Doporučení Evropské rady pro resuscitaci (ERC) k první pomoci z roku 2025 chemické poranění oka mezi tématy nemají. Platí proto poslední doporučení ERC z roku 2021: oko zasažené chemikálií hned vyplachovat velkým množstvím čisté vody po dobu 10 až 20 minut a zajistit lékařské ošetření. Na pracovištích s žíravinami musí být podle § 53 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. zajištěna možnost vyplachování oka pitnou vodou. Jak ji zajistit, zda oční sprchou, lahvemi nebo umyvadlem, předpis neříká. Voda má být na dosah, ne o dvě patra níž. Obecnou povinnost zajistit první pomoc ukládá § 103 odst. 1 písm. j) zákoníku práce.

Statistiku úrazů oka v Česku nenajdete. Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti za rok 2025 (RILSA, z dat SÚIP a ČBÚ) uvádí zraněnou část těla jen po skupinách: hlava byla zraněna u 7,0 % pracovních úrazů s neschopností delší než tři dny a u 11,0 % závažných úrazů. Oko zvlášť sledováno není.

20. Jak vybrat ochranu očí a obličeje

1. Zjistěte rizika. Pro každou činnost si zapište, co může oko zasáhnout: částice z boku i zepředu, těžký předmět, kapky nebo proud kapaliny, prach, roztavený kov, UV nebo IR záření, slunce, oblouk. Podklad je hodnocení rizik a bezpečnostní listy.
2. Zvolte druh chrániče. Brýle se stranicemi pro částice, uzavřené brýle pro kapky, prach a chemii, obličejový štít pro rychlé částice a horký kov, kuklu pro svařování, síťový štít pro křovinořez. U broušení a chemie často štít přes brýle.
3. Určete úroveň nárazu. Základní úroveň jen pro malé riziko a jen s boční ochranou, C pro běžnou dílnu, D pro uzavřené brýle u brusky, E pro štít. Venku v zimě s příponou T.
4. Doplňte kódy použití. 3, 6, 4, 5 na obrubě podle kapalin a prachu, CH na obrubě i zorníku u chemie, 9 a 7 u horkého kovu a sálavého tepla, N proti zamlžení, K do prachu.
5. U filtrů zvolte druh a stupeň. U pro UV lampy, R pro pece, G pro práci venku, W pro svařování. Stupeň svářečského filtru podle procesu a proudu z návodu výrobce.
6. Ověřte velikost hlavy a slučitelnost. Podívejte se, pro jaké hlavy je chránič určený, a vyzkoušejte ho s přilbou, respirátorem a chrániči sluchu, které zaměstnanec nosí. U korekce zraku zvolte dioptrické nebo přes brýle nositelné provedení.
7. Zkontrolujte doklady. Značka CE, u kategorie III s číslem oznámeného subjektu, návod v češtině s vysvětlením značení a EU prohlášení o shodě nebo adresa, kde je.
8. Zapište výběr do seznamu OOPP a seznamte zaměstnance. Kdo, při jaké práci, jaký prostředek, jak ho čistit a kdy ho vyměnit, zejména po nárazu.

21. Časté dotazy