České technické normy mají zvláštní pověst. Všichni o nich mluví, málokdo je viděl. Jedna norma stojí stovky korun, otevře se jen v Adobe Readeru s pluginem, nedá se v ní hledat fulltextem a po výměně počítače se často nedá otevřít vůbec. Proto se v praxi pracuje s tím, co o normě napsal někdo jiný, a ten to často převzal od dalšího. O tom, jak se s normami pracuje, jsem psal v článku ČSN online: proč se v normách nedá hledat.
Pro tvorbu vzorů na tomhle webu máme koupených přes tři sta norem a jejich změn. Při jejich čtení se pořád opakuje jedna věc: v normě je konkrétní číslo, lhůta nebo postup, který zásadně mění to, jak má firma postupovat, a v dokumentaci firem ho skoro nikdy nenajdu. Vybral jsem devět takových míst. Každé je ukotvené k článku normy, takže si ho můžete ověřit. Obsah norem převyprávím vlastními slovy, protože text normy je chráněný a doslova se citovat nesmí.
Proč by vás to mělo zajímat. Častá námitka zní, že technické normy nejsou závazné. To je pravda jen napůl. Zákoník práce v § 349 odst. 1 řadí technické normy mezi ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud upravují otázky ochrany života a zdraví. A zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost práce podle právních i ostatních předpisů.
U strojů a zařízení je to ještě přímější. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. v § 2 písm. h) zavádí pojem normová hodnota, tedy konkrétní technický požadavek obsažený v české technické normě. Podle § 3 odst. 1 písm. a) může zaměstnavatel stanovit požadavky místním provozním bezpečnostním předpisem, ale minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou. A podle § 4 odst. 2 se následná kontrola dělá nejméně jednou za 12 měsíců, pokud normová hodnota nestanoví rozsah a četnost jinak. Norma tedy není doporučení, které můžete ignorovat. Je to spodní hranice, pod kterou jít nesmíte, a měřítko, podle kterého vás po úrazu bude posuzovat inspektor i soud.
Podrobněji o tom, jak se z normy stane povinnost u konkrétního zařízení, píšu v článku Kontrola stroje podle NV 378/2001. Teď k těm číslům.
1. Regál se měří metrovým pravítkem a má semafor
Paletový regál je ve většině skladů zařízení, které nikdo nepovažuje za zařízení. Stojí tam deset let, vozíky do něj občas narazí a nikdo neví, jestli je ten ohnutý sloupek ještě v pořádku. ČSN EN 15635 na to má překvapivě přesnou odpověď, a to včetně měřidla.
Postup podle čl. 9.5.1 je jednoduchý: na vydutou stranu prohnutého sloupku, tedy na vnitřní stranu oblouku, se přiloží rovná hrana dlouhá jeden metr tak, aby poškozené místo leželo co nejblíž jejímu středu. Pak se změří největší mezera mezi pravítkem a sloupkem. Mezní hodnoty jsou:
| Co se měří | Mez na délce 1 m |
|---|---|
| Prohnutí sloupku ve směru nosníků | 5,0 mm |
| Prohnutí sloupku v rovině rámu (směrem k výztuhám) | 3,0 mm |
| Ohyb výztuhy rámu v jakékoli rovině | 10,0 mm |
Pět milimetrů na metr. To je méně, než si většina lidí představí, když se řekne „ohnutý sloupek“. Ohyb, který je kratší než metr, se posuzuje poměrně, takže na půl metru platí poloviční meze. Místní promáčknutí, vyboulení a trhliny se tímhle způsobem neměří vůbec. Sloupek s trhlinou se podle normy vždy vyměňuje.
Z naměřené hodnoty vyjde jedna ze tří úrovní, které norma v čl. 9.5.2 až 9.5.4 popisuje jako semafor:
- Zelená. Meze nejsou překročené. Regál zůstává v provozu, ale poškozené místo se označí a při příští kontrole se posoudí znovu.
- Žlutá. Meze jsou překročené nejvýš dvakrát. Poškozený díl se musí vyměnit co nejdřív. Když se z něj odebere zboží, nesmí se do opravy znovu naložit. Pokud se oprava neudělá do čtyř týdnů od označení, regál se překlasifikuje na červenou.
- Červená. Meze jsou překročené dvakrát a víc. Regál se okamžitě vyskladní a oddělí tak, aby ho nikdo nemohl použít, dokud nebude opravený.
Ta čtyřtýdenní lhůta u žluté je místo, kde sklady selhávají nejčastěji. Žlutá samolepka na sloupku visí půl roku, protože náhradní díl se objednává a nikdo si nevšiml, že regál mezitím ze zákona zčervenal.
Norma k tomu chce i lidi a lhůty. Podle čl. 8.1.1 musí uživatel jmenovat osobu odpovědnou za bezpečnost skladovacího zařízení (v normě zkratka PRSES) a její jméno oznámit pracovníkům skladu. Kdokoli poškození uvidí, má ho té osobě hned nahlásit. Vizuální prohlídka se dělá týdně, nebo v jiném pravidelném intervalu, pokud ho zdůvodní posouzení rizik, a vede se o ní písemný záznam. Technicky odborně způsobilá osoba pak dělá inspekci v intervalech nejvýš dvanácti měsíců a předá písemnou zprávu. U automatických skladů, kam se ze země nedohlédne, norma připouští roční odbornou inspekci aspoň pětiny instalace tak, aby se celá prošla za šedesát měsíců.
Mimochodem, ČSN EN 15635 je z roku 2009 a novější vydání evropská norma zatím nemá. Platí tedy v plném rozsahu. S toutéž normou pracuje i článek o mezerách mezi paletami a sprinklerech Průvětrné mezery v regálech.
2. Barva popruhu je jeho nosnost
Vazači to znají, ale skladníci, kteří občas něco zavěsí na vozík nebo jeřábek, většinou ne. Barva plochého textilního vázacího popruhu není věc vkusu výrobce. Podle ČSN EN 1492-1+A1, tabulky 3, určuje nosnost v přímém závěsu:
| Barva | Nosnost v přímém závěsu |
|---|---|
| Fialová | 1 t |
| Zelená | 2 t |
| Žlutá | 3 t |
| Šedá | 4 t |
| Červená | 5 t |
| Hnědá | 6 t |
| Modrá | 8 t |
| Oranžová | 10 t a víc |
Barva je ale jen začátek. Překvapivější je, co s nosností udělá způsob úvazku. Norma k tomu dává koeficient, kterým se nosnost v přímém závěsu násobí:
- Na smyčku (škrticí úvazek): koeficient 0,8. Zelený dvoutunový popruh tak unese jen 1,6 t.
- Jeden popruh v koši, tedy podvlečený pod břemenem s oběma konci svisle na háku: koeficient 2.
- Dva popruhy, úhel od svislice do 45°: koeficient 1,4.
- Dva popruhy, úhel od svislice 45° až 60°: koeficient 1,0.
Ten poslední řádek je místo, kde se lidé nejvíc diví. Dva zelené popruhy rozevřené do široké „véčka“ unesou dohromady stejně jako jeden zelený popruh rovně, tedy dvě tuny. Kdo si myslí, že dva popruhy znamenají dvojnásobek, přetíží každý z nich. Pro úhly nad 60° od svislice tabulka normy nosnost vůbec neuvádí, takže pro ně žádná bezpečná hodnota neexistuje.
K tomu patří i pravidelná kontrola. Podle přílohy D normy se popruh kontroluje před každým použitím a pravidelně v provozu, a když se značení ztratí nebo je nečitelné, má se vyřadit a předat kompetentní osobě k posouzení. Barva je totiž jen pomůcka, rozhoduje údaj na štítku. Kontrola vázacích prostředků je položka, která v dokumentaci firem chybí nejčastěji, i když jde o zařízení, které skutečně nese břemeno nad lidmi.
3. Náklad na autě se jistí na 80 % své váhy dopředu
Řidič dodávky obvykle upíná náklad podle citu. ČSN EN 12195-1 to říká číslem. Pro silniční dopravu stanoví v tabulce 2 koeficienty zrychlení, na které se zajištění počítá:
- dopředu 0,8, tedy upínání musí udržet sílu rovnou 80 % tíhy nákladu,
- dozadu 0,5,
- do stran 0,5 proti posunutí (proti převržení 0,5 nebo 0,6 podle stability nákladu).
Paleta o hmotnosti jedné tuny tedy musí být zajištěná tak, aby ji při prudkém brzdění neposunula síla zhruba osm kilonewtonů. Tření o ložnou plochu část práce udělá, zbytek musí převzít popruhy, zábrany nebo přední čelo. Na železnici je podélný koeficient ještě vyšší, 1,0, protože při posunu vagonů vznikají rázy, které silnice nezná.
Méně známé je, že norma v čl. 4.1 výslovně chce zajistit i zboží, u kterého podle výpočtu nehrozí sklouznutí ani převrácení. Důvodem jsou vibrace: náklad, který stojí, se za jízdy pomalu „vydrncá“ z místa. Těžký stroj, který „nemá kam ujet“, se tedy jistit musí taky.
Kdo vozí firemní náklad, má v tom praktický problém: řidič referent obvykle normu nikdy neviděl a pokyn „upni to pořádně“ se dá těžko kontrolovat. Proto pomáhá mít pravidla upínání sepsaná v místním předpisu a vyvěšená u rampy.
4. Nouzové osvětlení únikové cesty stačí na jeden lux
Když vypadne proud a rozsvítí se nouzová svítidla, většina lidí čeká, že na chodbě uvidí skoro jako ve dne. Norma počítá s něčím úplně jiným. ČSN EN 1838 ed. 2 žádá na ose únikové cesty široké do dvou metrů osvětlenost aspoň 1 lux. V otevřeném prostoru, tedy například v hale nebo velké kanceláři, kudy se uniká bez vyznačené cesty, je to 0,5 luxu.
Pro představu: jasný úplněk dá na zem jen zlomek luxu, jeden lux odpovídá hlubokému soumraku chvíli po západu slunce. Stačí na to, abyste viděli směr, schod a překážku, ne na to, abyste si přečetli papír. Kvůli tomu norma hlídá i rovnoměrnost: poměr nejvyšší a nejnižší osvětlenosti na ose cesty nesmí přesáhnout 40 ku 1, aby oko neoslepovalo mezi světlými a tmavými místy.
Zajímavější jsou místa, kde norma chce víc. U lékárničky, u hasicího přístroje či hydrantu a u tlačítka požární signalizace musí být na svislé ploše aspoň 5 luxů, tedy pětkrát víc než na cestě. Logika je jasná: k lékárničce a k hasicímu přístroji nejdete kolem, jdete k nim pro něco a potřebujete vidět, co berete. Totéž platí u ovládání, které uvolňuje elektricky zamčené dveře.
A čas. Nouzové osvětlení únikové cesty musí do 5 sekund dosáhnout poloviny požadované osvětlenosti a do 60 sekund plné hodnoty. Celý systém musí vydržet nejméně jednu hodinu. Delší dobu může vyžadovat posouzení rizik, typicky v budovách, kde se spí, nebo kde budou lidé, kteří budovu neznají.
5. Nouzové osvětlení se zkouší každý měsíc vypnutím proudu
Tohle navazuje na předchozí bod a v praxi je to ještě méně známé. Zkoušky nouzového osvětlení popisuje ČSN EN 50172 ed. 2 a nejde o revizi elektroinstalace jednou za pár let. Norma chce:
- Denně u centrálních bateriových systémů pohled na stavové kontrolky, zapisují se jen závady a jejich náprava.
- Měsíčně simulovat výpadek normálního osvětlení, ověřit, že se rozsvítilo každé nouzové svítidlo a každá osvětlená značka, a po obnovení napájení zkontrolovat kontrolky. Datum a výsledek se zapisují do provozního deníku.
- Ročně zkoušku na plnou dobu trvání systému, tedy vybít baterie na celou hodinu (nebo na déle, pokud tak byl systém navržen), a k tomu kontrolu čistoty, poškození a toho, jestli značky nic nezakrývá.
- Jednou za pět let změřit osvětlenost a ověřit, že pořád odpovídá EN 1838.
Norma k tomu dává praktickou radu, na kterou se často zapomíná. Zkoušku na plnou dobu je potřeba dělat v době, kdy je v budově nízké riziko, protože po ní jsou baterie vybité. Samostatná nouzová svítidla se obvykle dobíjejí do 24 hodin, centrální systém má typicky za 12 hodin 80 % kapacity. Kdo udělá roční zkoušku v pátek odpoledne a v noci vypadne proud, má budovu bez nouzového osvětlení.
Pokud máte automatický testovací systém, měsíční zkoušku nahradí kontrola jeho indikace. Provozní deník a odpovědnou osobu ale potřebujete stejně. Norma výslovně chce, aby majitel nebo uživatel budovy určil oprávněnou osobu, která na údržbu dohlíží.
6. Izolační rukavice propadnou i ve skříni
Izolační rukavice pro práci pod napětím mají jedno pravidlo, které v dílnách překvapí skoro každého elektrikáře. Podle ČSN EN 60903 ed. 2, přílohy E, se rukavice tříd 1 až 4 nesmí použít, pokud nebyly vyzkoušené v posledních šesti měsících. A platí to i pro rukavice, které celou dobu ležely ve skladu nebo v kufru. Pryž stárne bez ohledu na to, jestli se používá.
Před každým použitím se rukavice prohlédne a nafoukne vzduchem, aby se ukázala případná díra. Když je pochybnost o jedné rukavici z páru, nepoužívá se celý pár. Uskladnění má své meze, zhruba 10 až 21 °C, mimo přímé světlo a zdroje ozónu.
Méně známý je i předepsaný přesah. Pokud se přes izolační rukavici nosí kožená ochranná rukavice, musí izolační rukavice vyčnívat o předepsanou délku, u tříd 00 a 0 o 13 mm, u třídy 1 o 25 mm a u vyšších tříd víc. Kožená rukavice natažená až ke konci manžety izolační rukavice tak ochranu snižuje, ne zvyšuje.
7. Izolované nářadí naopak elektrickou zkoušku každý rok nepotřebuje
Tohle je opačný případ, kdy firmy dělají víc, než norma chce, a platí za to. Izolované šroubováky, kleště a klíče do 1 000 V střídavého napětí řeší ČSN EN IEC 60900 ed. 4. Příloha D doporučuje každoroční vizuální kontrolu vyškolenou osobou a kontrolu uživatelem před každým použitím. Dielektrickou zkoušku norma nestanoví jako pravidelnou. Přichází na řadu tam, kde ji vyžaduje jiný předpis, nebo když po vizuální kontrole zůstane pochybnost.
Pokud vám tedy někdo účtuje každoroční „revizi izolovaného nářadí“ s měřením, stojí za to se zeptat, podle čeho. A naopak: rok bez záznamu o vizuální kontrole je mezera v dokumentaci, i když je nářadí v pořádku.
8. Svářeč nad padesát let jde k lékaři každé dva roky
Bezpečnost svařování v Česku pořád stojí na čtyřech normách z roku 1993 a změnách k nim. Nejvíc přehlížená je změna Z4 ČSN 05 0601 z července 2019. Ta přepsala čl. B.3 o platnosti dokladu svářeče a kdo vychází ze starého znění, má v dokumentaci jiné lhůty.
Podle platného znění je doklad o odborné kvalifikaci svářeče platný jen tehdy, když má potvrzení svářečského dozoru o doškolení a přezkoušení ne starší než dva roky, lékařskou prohlídku nejméně jednou za čtyři roky a u svářečů nad padesát let jednou za dva roky. Původní znění z roku 1993 mělo pět a tři roky a právě z něj vychází řada směrnic, které ve firmách pořád leží.
Dvě upřesnění, aby to nikoho nesvedlo. Norma sama připouští jiný interval, pokud ho organizace stanoví podle pracovních podmínek na konkrétním pracovišti. A nad normou stojí vyhláška č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách, která lhůty periodických prohlídek odvozuje od kategorie práce: ve druhé rizikové a třetí kategorii je to jednou za dva roky bez ohledu na věk, ve čtvrté jednou za rok. Ve druhé kategorii se periodická prohlídka od 1. ledna 2026 dělá jen tehdy, když ji zaměstnavatel nebo zaměstnanec písemně vyžádají. Pro svářeče z toho plyne zajímavý důsledek: vyhláška prohlídku ve druhé kategorii nevynucuje, ale průkaz svářeče bez lékařského potvrzení ve lhůtě podle normy platný není. Platí vždy kratší z obou lhůt.
Stejná norma v čl. 4.4.4 žádá zkoušku těsnosti hadic a spojů plamenové soupravy jednou za tři měsíce. V dokumentaci ji nevidím skoro nikdy.
9. Stáří hadice se nepočítá od data na hadici
Poslední číslo je z nejnovější normy v tomhle výběru. ČSN EN 17931, účinná od září 2026, řeší periodickou kontrolu ručních plynových souprav pro svařování, řezání a ohřev. Tabulka 1 stanoví, kdy se mění hadice: po třech letech při denním intenzivním používání a po pěti letech jinak.
A teď to podstatné. Počítá se to od uvedení do provozu, ne od data výroby, které je na hadici vyražené. Jenže datum uvedení do provozu skoro nikdo nezapisuje, takže firma neumí doložit, kdy hadice propadla. Řešení je banální: provozní deník soupravy, ve kterém má každá hadice svůj řádek s datem montáže. Celou normu jsem rozebral v článku ČSN EN 17931: periodická kontrola svařovací soupravy, požární stránku svařování v článku Příkaz ke svařování: co musí obsahovat.
10. Všech devět čísel na jednom místě
| Téma | Číslo, které chybí | Norma |
|---|---|---|
| Regály | 5 mm a 3 mm na 1 m, žlutá do 4 týdnů, odborná inspekce nejvýš po 12 měsících | ČSN EN 15635, čl. 9.4 a 9.5 |
| Vázací popruhy | barva = nosnost, na smyčku × 0,8, dva prameny 45° až 60° × 1,0 | ČSN EN 1492-1+A1, tab. 3 |
| Zajištění nákladu | 0,8 dopředu, 0,5 dozadu a do stran | ČSN EN 12195-1, tab. 2 |
| Nouzové osvětlení | 1 lx na cestě, 5 lx u lékárničky a hasicího přístroje, 1 h trvání | ČSN EN 1838 ed. 2 |
| Zkoušky nouzového osvětlení | měsíčně simulace, ročně plná doba, po 5 letech měření | ČSN EN 50172 ed. 2, čl. 7.4 |
| Izolační rukavice | zkouška nejpozději po 6 měsících, i na skladě | ČSN EN 60903 ed. 2, příl. E |
| Izolované nářadí | ročně vizuálně, dielektricky jen při pochybnosti | ČSN EN IEC 60900 ed. 4, příl. D |
| Svářeči | doškolení 2 roky, lékař 4 roky, nad 50 let 2 roky (vyhláška může žádat častěji) | ČSN 05 0601 Z4, čl. B.3 |
| Hadice svařovacích souprav | 3 nebo 5 let od uvedení do provozu | ČSN EN 17931, tab. 1 |
11. Proč tohle v dokumentaci chybí
Důvody jsou tři a žádný z nich není lenost. První je dostupnost. Normy se kupují za úplatu, otevírají se jen v chráněném prohlížeči a v jejich textu se nedá vyhledávat. Kdo potřebuje dvacet norem, platí ročně tisíce korun za něco, co otevře párkrát.
Druhý důvod je, že normy se mění změnami. ČSN 05 0601 má čtyři změny, ČSN EN ISO 7010 s bezpečnostními značkami jich má osm. Kdo jednou opsal lhůtu z původního znění, nemá důvod se k normě vracet, a tak se v dokumentacích drží čísla, která přestala platit před lety.
Třetí důvod je, že normy jsou psané pro výrobce a projektanty, ne pro provoz. Číslo, které zajímá skladníka nebo údržbáře, je schované v příloze, v poznámce pod tabulkou nebo v článku o měřicí metodě. Proto ho nikdo nenajde, pokud normu nečte celou.
Naše vzory proto vznikají tak, že se norma přečte celá a z ní se do dokumentu převede jen to, co se týká provozu, vlastními slovy a s odkazem na článek. Když vyjde změna, vzor se opraví a vydá znovu.
12. Jak to dohnat za jedno odpoledne
Nemusíte kupovat všech devět norem. Stačí projít, co z toho se vás týká, a doplnit chybějící kroky do dokumentace. Postup, který funguje:
- Projděte tabulku výše a označte, co máte. Regály, vázací prostředky, auta s nákladem, nouzové osvětlení, elektrikáře, svářeče. Co nemáte, škrtněte.
- U každého označeného řádku najděte, kde to máte zapsané. Místní provozní bezpečnostní předpis, plán kontrol, provozní deník. Kde zápis chybí, je to nález.
- Jmenujte odpovědné osoby. U regálů to výslovně chce ČSN EN 15635, u nouzového osvětlení ČSN EN 50172. Jméno písemně a oznámené lidem na pracovišti.
- Doplňte lhůty do plánu kontrol a nastavte si upozornění. Čtyři týdny u žlutého regálu a šest měsíců u rukavic se pamětí uhlídat nedají.
- Zaveďte deníky tam, kde se počítá od uvedení do provozu. Hadice, popruhy, rukavice. Bez data uvedení do provozu nedoložíte, že lhůta neprošla.
- Seznamte lidi. Skladník musí vědět, komu hlásit náraz do regálu, vazač musí znát barvy a koeficienty, řidič zajištění nákladu. Bez dokladu o seznámení je všechno předchozí jen papír.
13. Časté dotazy
Obecně ne, ale v bezpečnosti práce se z nich povinnost stává snadno. Zákoník práce v § 349 odst. 1 řadí technické normy mezi ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti práce, pokud upravují ochranu života a zdraví. U strojů a zařízení nařízení vlády č. 378/2001 Sb. přebírá z norem rozsah a četnost kontrol jako takzvanou normovou hodnotu a místní provozní předpis musí být minimálně v jejím rozsahu. A po úrazu se postup zaměstnavatele posuzuje podle toho, co stanoví norma, bez ohledu na to, jestli ji měl koupenou.
Placeně přes službu ČSN online České agentury pro standardizaci, jednotlivě nebo jako roční přístup. Část norem, které jsou závazné podle zvláštního právního předpisu, je dostupná zdarma ke čtení v prohlížeči přes takzvaný sponzorovaný přístup, za který platí příslušné ministerstvo. Stahování a tisk tam povolené nejsou. Sdílení koupených souborů a jejich vkládání do jiných dokumentů licence zakazuje.
Návod výrobce je první zdroj a pokud je přísnější než norma, platí návod. Návody ale často mlčí právě o tom, co je v tomhle článku: o lhůtách kontrol, o kritériích vyřazení a o tom, kdo kontrolu dělá. Kde návod mlčí, nastupuje norma. U regálů navíc výrobce obvykle odkazuje přímo na ČSN EN 15635.
Týdenní vizuální prohlídku zajišťuje osoba odpovědná za bezpečnost skladovacího zařízení, často vedoucí skladu nebo pověřený skladník. Roční inspekci dělá technicky odborně způsobilá osoba, tedy někdo, kdo regálovým systémům rozumí a umí poškození klasifikovat. Může to být vlastní zaměstnanec s odpovídajícím výcvikem, nebo externí inspektor. Norma mluví o technicky odborně způsobilé osobě a o písemné zprávě, konkrétní osvědčení nejmenuje.
Ne v každé. Povinnost nouzového osvětlení vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby a ze stavebních předpisů, ne přímo z normy pro zkoušení. Pokud ho ale budova má, ať už proto, že ho žádal projekt, nebo proto, že ho tam někdo dal, musí fungovat a musí se zkoušet. Nouzové svítidlo, které nikdo pět let nezkoušel, dává falešný pocit jistoty, a ten je horší než žádné svítidlo.
Protože text normy je autorsky chráněný. Česká agentura pro standardizaci povoluje bez souhlasu parafrázi, odkaz na konkrétní článek a malý rozsah použitých pasáží. Doslovné přebírání vět, tabulek a obrázků do firemních dokumentů nebo do produktů vyžaduje souhlas a u komerčního použití se platí. Správný postup je převyprávět povinnost vlastními slovy a odkázat na článek normy, ze kterého vychází. Tak je psaný i tenhle článek.
Doporučené produkty
Protokol o kontrole regálu podle ČSN EN 15635 (3 formuláře)
Tři formuláře podle ČSN EN 15635: týdenní prohlídka, roční odborná inspekce a záznam poškození v zelené, žluté a červené úrovni.
Balíček: Regály kompletně (předpis, kontroly, zkouška, plakát)
Předpis, kontroly, zatěžovací zkouška a plakát v jednom. Pro sklad, kde dnes regály nemají ani jmenovanou odpovědnou osobu.
Protokol o kontrole vázacích prostředků (s vyplněným vzorem)
Popruh, řetěz, lano i hák v jednom protokolu, s vyplněným vzorem. Kontrola vázacích prostředků je položka, která v dokumentaci chybí nejčastěji.
Karta k vázacím prostředkům a uchopení břemen
Karta pro vazače: barvy, koeficienty úvazku a kdy popruh vyřadit, na jednom listu.
Bezpečnostní pokyny: Zajištění nákladu popruhy ze syntetických materiálů
Pokyny pro řidiče a skladníky k upínání nákladu popruhy, vytištěné k rampě.
MPBP nákladní doprava (nástavby, tachograf, zajištění nákladu)
MPBP nákladní dopravy včetně zajištění nákladu, nástaveb a odpovědností.
DESETIMINUTOVKA: Únikové cesty a nouzové východy
Deset minut pro zaměstnance o únikových cestách, nouzových východech a o tom, co se nesmí stavět do cesty.
Elektrikářské ochranné pomůcky: pravidla, evidence a zkoušky
Rukavice, nářadí, tyče a koberce: pravidla, evidence a lhůty zkoušek podle platných norem, včetně šestiměsíční lhůty u rukavic na skladě.
Písemné pověření svářečů a svářečského dozoru s evidencí dokladů
Pověření svářečů a svářečského dozoru s evidencí dokladů a hlídáním lhůt podle změny Z4.
Provozní deník svařovací soupravy (lhůty součástí a výměny)
Deník, ve kterém má každá hadice datum uvedení do provozu a každá zkouška těsnosti svůj řádek.
Balíček ke svařování: předpis, kontroly, příkaz a pověření
Celá agenda svařovacích souprav: předpis, protokol, deník, lhůtník a desetiminutovka.
